Co by svědkové Jehovovi měli vědět o vánocích

CO BY SVĚDKOVÉ JEHOVOVI MĚLI VĚDĚT O VÁNOCÍCH

Pro stanovení data Kristova narození na 25. prosince existuje historický podklad. Justin Mučedník (100-165 A.D.) napsal Marcu Aureliovi, že se Ježíš narodil v Betlémě, „jak se můžeš ujistit také z daňových záznamů.“ (Apologia I, 34). Tertulián (160-250) poznamenal, že „sčítání lidu za Augusta—které nejvěrněji svědčí o Pánově narození, je uchováno v římských archivech“ (Proti Marcionu, Bk. 4, 7). Cyril Jeruzalémský (348-386) požádal Julia, aby přiřadil Kristovu narození datum „z dokumentů o sčítání lidu, které přinesl do Říma Titus,“ z nichž Julius přiřadil tomuto dni datum 25. prosince. Podobně John Chrysostom, který žil asi v letech 347-407, napsal, že Kristovo narození 25. prosince je doloženo záznamy o daních či o sčítání lidu, které v jeho dnech stále existovaly a vykazovaly zápis v Betlémě.

Ačkoli Společnost Strážná věž ráda poukazuje, že mnoho encyklopedií naznačuje, že Vánoce mohou pocházet z nekřesťanských Saturnálií, jiní říkají, že mohou pocházet z židovského svátku Chanuka. Chanuka se slaví 25. prosince, toto datum se však každý rok liší, neboť se řídí podle Měsíce. Jan 10:22 říká, že v zimě byl samotný Kristus jakožto židovský rabín na svátcích posvěcení jeruzalémského chrámu, což je jiný výraz pro Chanuku. Je také nazvána Svátkem světel, protože je při ní potřeba židovský svícen, zvláštní jídlo a dárky.

Přesto je prosincové datum napadáno kvůli počasí. Protože Lukáš 2:8 říká, že při Kristově narození byli pastýři na polích, někteří lidé se domnívají, že se Kristus nenarodil v prosinci. Tato námitka je však neopodstatněná, jelikož židovská Mišna 7:4 potvrzuje, že v okolí Betléma byla stáda na polích i v zimě. 1.

Izrael není extrémně chladný a sníh je zde dost nepravděpodobný kvůli teplému středomořskému proudu, i když k tomu během let příležitostně dochází. Ovce mají přirozenou vlnu, která je udržuje v teple, a tak mohou být venku i za výjimečného izraelského sněžení.

V těch dnech pravděpodobně nebyly ovce brány v zimě pod střechu, jelikož neexistovaly velké chlévy ani senovazače pro svázání a uchování sena v balících. V zimě pastýři přivedli stáda z chladných horských svahů do údolí, kde sníh nezničil tolik trávy, a na domácí pole, kde o ně mohlo být lépe postaráno. Tudíž biblické prohlášení o pastýřích, kteří byli na polích blízko Betléma, se slučuje se zimou. Stejně tak si Jákob stěžoval Lábanovi, že trpí zimou, když hlídá stádo v noci (Gen. 31:40), což dokazuje, že se pastýři starali v noci o stáda na polích i v zimě. A tak v čase Ježíšova narození zůstali ubozí pastýři bez domova venku navzdory chladu.

Též je pravděpodobné, že sčítání lidu proběhlo v zimě, protože v těch dnech lidé pracovali převážně v zemědělství, a v zimních měsících jim práce ubylo. Tudíž Josef s Marií pravděpodobně cestovali z Nazaretu do Betléma přes Jordánské údolí, kde byly cesty méně hrbolaté a 689 až 1 309 stop (200 až 400 metrů – pozn. překl.) pod úrovní moře. A tak byli na této cestě chráněni před chladným prosincovým počasím.

Tak jak říká 2. kapitola Lukáše, že andělé s pastýři oslavovali Kristovo narození, Vánoce vždy znamenaly pro křesťany uctívání Krista, a ne nějakého starodávného boha slunce, jako se to dělo při Saturnáliích. A tak mají pro většinu křesťanů rozhodně křesťanský, a NIKOLI pohanský, původ. Není to temnota smíšená se světlem, nýbrž světlo přemáhající jakoukoli temnotu. Je ironií, že ačkoli Společnost Strážná věž říká svědkům Jehovovým, aby byli proti Vánocům, dovoluje jim používat názvy dnů v týdnu, které jsou odvozeny z pohanství, jako ze skandinávského boha jménem Thor, z něhož je „Thursday“ (čtvrtek – pozn. překl.), což původně znamenalo Thorův den. Též používají názvy měsíců, jako June (červen – pozn. překl.), což je odvozeno ze jména boha „Juno.“ Vlastně snubní prstýnky a házení peněz také pochází z pohanství, ale svědkové Jehovovi proti tomu nic nenamítají.

Ačkoli někteří pohané uctívali stromy, vánoční stromek původem nepochází ze starověkého uctívání stromu. Vědci nalezli v Medievalských rukopisech poznámku, v níž se prohlašuje, že původně strom znamenal Strom života a pro ranou církev znamenal zahradu Eden. Stejně tak Santa Claus nepochází z pohanského boha, jakým je Odin, čaroděj sibiřského severu, ani ze starověkého čínského boha, který se spouštěl komínem. Záznamy dokazují, že původem Santa Clause byl Saint Nicholas (Svatý Mikuláš – pozn. překl.). Ten vedl církev ve Smyrně, která je nyní v dnešním Turecku, a nosil červenou barvu a biskupskou berlu. Byl známý tím, že tajně zanechával malé balíčky se zlatem, které chudá děvčata používala jako věno, aby se mohla vdát a nemusela být prodána do otroctví nebo dělat konkubíny. Po jeho smrti lidé přijali tuto tradici dávání darů. V Holandsku se ze Saint Nicholase stal Sinter Claus, a z toho pochází anglické jméno Santa Claus.

Konečně Kolosanům 2:16 říká: „Nikdo tedy nemá právo odsuzovat vás za to, co jíte nebo pijete, nebo kvůli svátkům, kvůli novoluní nebo sobotám.“ ** Bible nám říká, že jakožto křesťané nemáme být posuzováni ohledně svátků. Vánoce oslavují Kristovo narození a svým příchodem v zimě výborně přeruší zimní sklíčenost či depresi. Jejich šťastné vzpomínání je v souladu s ovocem lásky a radosti (Galaťanům 5:22). Šťastné vzpomínání je zapotřebí, aby pomohlo budovat šťastné rodiny. Tudíž, jsi-li svědkem Jehovovým nebo bývalým svědkem Jehovovým, můžeš se cítit biblicky a morálně svobodný pro slavení Vánoc spolu se zbytkem křesťanského společenství.

DALŠÍ INFORMACE VIZ:

JSOU VÁNOCE POHANSKÉ ANEBO KŘESŤANSKÉ?—12 otázek pro svědky Jehovovy, kteří vznášejí běžné námitky proti vánočním svátkům

JSOU OSLAVY SVÁTKŮ A NAROZENIN POHANSKÉ? –Simulovaný dialog Cindy (svědkyně Jehovovy) a Karen (křesťanky), které probírají toto téma 11. lekce z brožury Strážné věže z roku 1996 s názvem Co od nás Bůh vyžaduje?

==========

1. Tato informace pochází z Mišny 7:4, rabínského židovského zákonně historického dokumentu z konce druhého století n. l. Pastýři nebývali na podzim běžně na polích s ovcemi, a tak ty zmíněné ve 2. kapitole Lukáše jsou ovce určené pro zápalné oběti, pokojné oběti a pasach obětované při chrámové službě v Jeruzalémě. Tyto chrámové ovce nebyly chovány daleko od Jeruzaléma, a byly chovány i v Betlémě, který je jen pět mil jižně. Více se o tom dozvíte v knize od Alfreda Edersheima s názvem The Life and Times of Jesus the Messiah, na stranách 132–133. Kniha Alfreda Edersheima je k dispozici na http://www.amazon.com/The-Life-Times-Jesus-Messiah/dp/0943575834.

** Tato citace je převzata z Ekumenického překladu