Chronologie Strážné věže a 70 týdnů v knize Daniel

ZAČALO 70 TÝDNŮ Z DANIELOVA PROROCTVÍ ARTAXERXOVÝM VÝNOSEM Z 20. ROKU JEHO VLÁDY V ROCE 455 PŘ. N. L. ANEBO V ROCE 445 PŘ. N. L.?

Proroctví o 70 týdnech uvedené v 9. kapitole Daniela je zásadní, protože vyhlašuje nejen příchod Ježíše, Mesiáše, na zem, aby „nastal konec hříchu… spravedlnost přišla navěky… pomazána byla nejsvětější svatyně“, ale vyhlašuje i jak dlouho ještě bude Bůh jednat výhradně s doslovným izraelským národem, když oznamuje, že „Sedmdesát týdnů je lhůta určená tvému lidu i svatému městu…“ Tím nám udává dobu, kdy Bůh zpřístupní evangelium pohanům (nežidům) a nabídne tak spásu každému, kdo uvěří. Daniel 9:24-27 prohlašuje: **

Sedmdesát týdnů let je lhůta určená tvému lidu i svatému městu, aby ta vzpoura skončila a nastal konec hříchu, aby očištěna byla nepravost a spravedlnost přišla navěky, aby se zapečetilo prorocké vidění a pomazána byla nejsvětější svatyně. A proto věz a rozuměj: Od vydání nařízení, aby byl Jeruzalém obnoven, až k Mesiáši vůdci (Mesiáši vévodovi) sedmero týdnů uplyne a šedesát dva týdny. Jeruzalém bude obnoven i s náměstím a příkopem, přestože časy budou zlé. Až dvaašedesát týdnů uplyne, Mesiáš bude zabit a opuštěn. To město i svatyni uvrhne do zkázy lid vůdce (vévody), který přichází. Jeho konec přijde jako povodeň; i když boj potrvá až do konce, je rozhodnuto o zkáze! On potvrdí smlouvu s mnohými v týdnu posledním. Až pak ten týden dojde do půli, obětem i darům konec učiní. Otřesná ohavnost se v chrámě objeví, než ničitele zachvátí konec mu určený.“ 1.

Po celé roky se bibličtí učenci dohadují o tom, který z médoperských výnosů nejlépe označuje začátek 70 týdnů z 9. kapitoly Danielova proroctví o letech. Ezdráš a Nehemjáš zaznamenali čtyři různé výnosy:

  1. První vydal Kýros v Ezdráš 1:1-11 (538/537 př. n. l.).
  2. Druhý byl Dareiův výnos ve čtvrtém roce jeho vlády v Ezdráš 4:24; 6:1:1-15; 7:1-5 (518/517 př. n. l.).
  3. Třetí byl Artaxerxův výnos pro obnovení chrámových obětí, vydaný v 7. roce jeho vlády, v Ezdráš 7:7-26 (458/457 př. n. l.).
  4. A konečně Artaxerxův výnos z 20. roku jeho vlády v Nehemjáš 2:1-8 (445/444 př. n. l.).

Vzhledem k tomu, že výnosy Kýra i Dareia nepřicházejí v úvahu, neboť byly vydány příliš brzy na to, aby 490 let z 9. kapitoly Daniela o 70 týdnech za roky odpovídalo době života Ježíše, Mesiáše, jediné výnosy, které by mohly být vzaty v potaz, co se týče doby života Ježíše, jsou dva výnosy vydané za vlády Artaxerxa.

Společnost Strážná věž se pokouší podpořit svá tvrzení o proroctví 70 týdnů z knihy Daniela tím, že mění data vlád jak Xerxa, tak i   Artaxerxa. Protože Společnost Strážná věž upřednostňuje spojení proroctví z 9. kapitoly Daniela s Artaxerxovým výnosem z 20. roku jeho vlády, mění datum jeho 20. roku vlády na rok 455 př. n. l., ačkoli je to v rozporu s datem preferovaným většinou historiků, s rokem 445 př. n. l. Datum Společnosti je též v rozporu s Ptolemaiovým systémem, hlavním datovým systémem používaným historiky, jenž je nejvíce podporován archeologickými a astronomickými důkazy. Jelikož je tento systém dokumentem z prvního století a poskytuje seznam vlád králů od roku 747 př. n. l. do roku 160 n. l., určuje Ptolemaiův seznam datum nástupu Artaxerxa na trůn na rok 465/464 př. n. l.

Existuje pouze jediný odlišný systém datování, který podporuje rok 455 př. n. l., datum Strážné věže pro 20. rok vlády Artaxerxa, a to je systém stanovený Jamesem Ussherem, jenž byl v 17. století arcibiskupem Church of Ireland a datoval Artaxerxovo nastoupení na trůn na rok 475/474 př. n. l. 2.

Ussher prohlásil, že pro nástup Artaxerxe na trůn upřednostňuje rok 475/474 př. n. l. vzhledem k výrokům ve spisech Thúkydida, athénského historika žijícího mezi roky 460 a 400 př. n. l. Ten tvrdil, že se Themistoklés dožadoval ochrany u „Artaxerxa, Xerxova syna, jenž nedávno nastoupil na trůn,“ když v roce 472/471 př. n. l. prchal z Řecka do Malé Asie.

Tyto záznamy jsou ale sporné, protože Thúkydidovy výroky nesouhlasí s písemnostmi dalších starověkých historiků. Přesto se Společnost Strážná věž nadále pokouší podpořit svá data zkrácením doby vlády Artaxerxova otce Xerxa, a sice z 21 let (484-465 př. n. l.) na 11 let (484-475 př. n. l.). Tvrdí, že Xerxes prvních 10 let spoluvládl se svým otcem Dareiem, a vládu Artaxerxa protáhli z 41 roku na 51 rok. Znovu opakujeme, že tato tvrzení nemají žádný reálný podklad, jak poznamenal švédský historik Carl Olof Jonsson ve svém článku nazvaném 20. rok vlády Artaxerxa a „sedmdesát týdnů“ z Danielova proroctví, (The 20th Year Of Artaxerxes And The „Seventy Weeks“ Of Daniel):

Neexistuje nejnepatrnější důkaz na podporu takové spoluvlády. Pojednání Společnosti Strážná věž na stranách 241-243 jejího biblického slovníku Hlubší pochopení Písma, 2. svazku, je překroucením historických důkazů. Na straně 241 tvrdí:

Pro to, že Xerxes a jeho otec Dareios vládli společně, existují přesvědčivé důkazy. Řecký historik Hérodotos (Dějiny, VII, 3) napsal: „Dareios uznal, že [Xerxova] žádost [týkající se kralování] je oprávněná, a prohlásil ho za krále. Ale podle mého názoru by se Xerxes stal králem i bez této rady.“ Z toho vyplývá, že byl Xerxes prohlášen za krále ještě během vlády svého otce Dareia.

Vyhledáme-li si prohlášení Hérodota, zjistíme, že hned v dalších několika větách zcela jasně odporuje tvrzení Společnosti Strážná věž, že by existovala desetiletá spoluvláda Xerxa s Dariem, neboť prohlašuje, že Darius zemřel rok po ustanovení Xerxa svým nástupcem. Hérodotos říká:

Tehdy byl Xerxes veřejně prohlášen za příštího následníka trůnu a Darius byl uvolněn, aby se zabýval válkou. Smrt ho však zasáhla dříve, než stačil dokončit svou přípravu; zemřel rok po tomto incidentu a egyptské vzpouře. Tak byl po své šestatřicetileté vládě připraven o svou šanci potrestat jednak Egypt a také Athény. Po jeho smrti připadla koruna jeho synu Xerxovi.

Tudíž jsme shledali, že Darius jmenoval Xerxa svým nástupcem rok (nikoli deset let!) před svou smrtí. Navíc se Hérodotos nezmiňuje, že by Darius jmenoval Xerxa svým spoluvládcem. Jmenoval ho svým nástupcem.–Carl Olof Jonsson, Göteborg, Švédsko, 1989. Revidováno 1999, 2003, 20. rok vlády Artaxerxa a „sedmdesát týdnů“ z Danielova proroctví, –Carl Olof Jonsson, Göteborg, Švédsko, 20. rok vlády Artaxerxa a „sedmdesát týdnů“ z Danielova proroctví, 1989. Revidováno 1999, 2003, angl. http://kristenfrihet.se/english/artaxerxes.htm)

Pokud jde o četné astronomické záznamy potvrzující platnost dat Artaxerxovy vlády stanovené Ptolemaiovým systémem, Carl Olof Jonsson poznamenává:

TRozhodujícím důkazem pro délku Artaxerxovy vlády jsou astronomické údaje nalezené v mnoha tabulkách datovaných do období jeho vlády. Jedním takovým textem je astronomický „kalendář“ „VAT 5047“, bezpochyby datovaný do 11. roku vlády Artaxerxa. Ačkoli je text poničen, uchovává informace o dvou postaveních měsíce vzhledem k planetám a o postavení Merkuru, Jupitera, Venuše a Saturnu. Tyto informace postačují k určení data tohoto textu na rok 454 př. n. l. Protože to byl 11. rok vlády Artaxerxa, předcházející rok, 455 př. n. l., nemohl být 20. rokem jeho vlády, jak tvrdí Společnost Strážná věž, nýbrž 10. rokem jeho vlády. 20. rokem jeho vlády tedy musel být rok 445/44 př. n. l. (Viz Sachs/Hunger, Astronomické kalendáře a s nimi související texty z Babylonie, sv. 1, Vídeň 1988, str. 56-59, angl.)

Existují také ještě další tabulky datované do 21. a posledního roku vlády Xerxa. Jedna z nich, BM 32234, datovaná ke 14. nebo 18. dni 5. měsíce 21. roku Xerxovy vlády, patří do skupiny astronomických textů nazvaných „texty 18. roku“ neboli „texty Sarose“. Astronomické informace uchované na této tabulce stanovují tento rok na datum 465 př. n. l. Text zahrnuje následující zajímavou informaci: „Měsíc V 14 (+x) Xerxes byl zavražděn svým synem.“ Tento text sám o sobě ukazuje nejen, že Xerxes vládl po dobu 21 roku, ale také, že jeho posledním vládním rokem byl rok 465 př. n. l., a nikoli rok 475, na kterém trvá Společnost! –Carl Olof Jonsson, Göteborg, Švédsko, 20. rok vlády Artaxerxa a „sedmdesát týdnů“ z Danielova proroctví, 1989. Revidováno 1999, 2003, angl (http://kristenfrihet.se/english/artaxerxes.htm)

V tomto článku Carl Olof Jonsson také zkoumá další záznamy dokazující, že je rok 445/444 datem pro 20. rok vlády Artaxerxa, a ukazuje, proč jsou nevhodné dokumenty předkládané Společností Strážná věž na podporu jejich data, roku 455/454. Tudíž Ptolemaiem stanovený rok 465/464, jakožto datum Artaxerxova nástupu na trůn, je správný, jak potvrzuje archeologická obec, a proto je historiky nejpreferovanější.

OZNAČUJE ARTAXERXŮV VÝNOS Z 20. ROKU JEHO VLÁDY, VYDANÝ K OBNOVENÍ JERUZALÉMSKÝCH HRADEB, ZAČÁTEK 70 TÝDNŮ Z KNIHY DANIEL?

Když jsme si nyní ověřili, že rok 465/464 př. n. l. označuje začátek Artaxerxovy vlády, musíme uvést v soulad s ohledem na Kristův život historicky zaznamenané výnosy, abychom určili, zda začátek proroctví o 70 týdnech z 9. kapitoly Daniela nejlépe označuje výnos vydaný 20. anebo 7. roku. Ti, kdo se přiklánějí k výnosu vydanému Artaxerxem ve 20. roku jeho vlády jakožto začátku časového ohraničení 70 týdnů z 9. kapitoly knihy Daniel, tak činí proto, že se v něm hovoří konkrétně o obnovení Jeruzalémských hradeb zmíněných v textu tohoto proroctví:

„Sedmdesáte téhodnů odečteno jest lidu tvému a městu svatému tvému…Věziž tedy a rozuměj, že od vyjití výpovědi o navrácení a vystavení Jeruzaléma až do Mesiáše vývody bude téhodnů sedm, potom téhodnů šedesáte dva, když již zase vzdělána bude ulice a příkopa, a ti časové budou přenesnadní.” (Dan.9:24-25, KB)

Není však možné stanovit počáteční datum tohoto výnosu z 20. roku vlády Artaxerxa na rok 445/444, aby to odpovídalo celým 490 letům, když jednoduchý výpočet ukazuje, že 70 týdnů by prodloužilo Kristův život nejméně o 13 let a umístilo by 69. týden „do Mesiáše vývody“ do roku 38 n.l., několik let po smrti Ježíše Krista nastalé buď v roce 30 nebo 33 n.l. A tak se pokusme vyřešit tento matematický problém ohledně počátečního data; ti, kdo zastávají rok 445/444 jsou nuceni změnit 69 týdnů let (483 let) „do Mesiáše vývody“ z židovských lunárních let o 360 dnech na astronomické roky o 365 dnech, a potom přepočítat roky, aby došli k 476 letům pro 69 týdnů místo předpovězených 483 let a aby se tím dostali z roku 445 př. n. l. na rok 33 n.l., jak ukazuje níže uvedený matematický vzorec:

  • 69 týdnů let (69 x 7 = 483 let)
  • 483 prorockých/lunárních let o 360 dnech = 476 solárních let o 365 dnech (483 x 360 = 173,880 dnů / 365 = 476 solárních let).
  • 445/444 př. n. l.-476 let (+1 rok pro rok 0 př. n. l.) = 32/33 n. l., doba, kdy byl Ježíš ukřižován, jak mnozí věří.

Přestože byla tato hypotéza uvádějící do souladu 69 týdnů z knihy Daniel s Artaxerxovým výnosem z 20. roku jeho vlády, tj. z roku 445/444 př. n. l., poprvé uvedena Sirem Robertem Andersonem v jeho knize The Coming Prince, vydané v roce 1894 Hodder & Stoughton v Londýně, zdá se, že jsou s ní spojeny některé problémy.

Především se jedná o velmi komplikovaný způsob výpočtu 69 týdnů z Danielova proroctví, který je velice nepravděpodobný vzhledem k tomu, že židé stejně vždycky přizpůsobovali svůj lunární kalendářní systém solárnímu jevu, který uvedl do souladu roky stanovené v proroctví s aktuálními solárními roky.

Navíc tento výpočet plně neodpovídá 70 týdnům prorockého času vztahujícímu se ke knize Daniel, protože se zde nepočítá se zbylým posledním týdnem zahrnujícím 7 let. A tak ti, kdo se přiklánějí k této rovnici, tvrdí, že poslední týden z Danielova proroctví o 70 letech je do jisté míry futuristický a bude teprve naplněn, ačkoli již uplynulo 2 000 let od časového rámce tohoto proroctví!

Tvrdíce, že je o této sedmileté periodě také prorokováno v knize Zjevení, tito učitelé neberou ohled na skutečnost, že většina proroctví v knize Zjevení byla určena pro církve v prvním století. Konkrétně se jedná o pád Jeruzalémského chrámu, jak je uvedeno ve 24. kapitole Matouše, 13. kapitole Marka a 21. kapitole Lukáše a s výslovným prohlášením, že tyto události zaznamenané v tomto „Zjevení Ježíše Krista“ byly poskytnuty, „aby ukázal svým služebníkům, co se musí brzy stát…“ (Zjevení 1:1) A pokud pomineme fakt, že většina proroctví ze Zjevení byla naplněna v časovém rozmezí prvního století zničením Jeruzalémského chrámu, kniha Zjevení končí tím samým explicitním výrokem:

„Tehdy mi anděl řekl: ‚Tato slova jsou věrná a pravá.‘ Pán Bůh, který dává Ducha prorokům, poslal svého anděla, aby ukázal svým služebníkům, co se musí brzy stát.“

A tak vzhledem k tomu, že většina proroctví ze Zjevení byla vyplněna během prvního století a že počátek 70 týdnů z Danielova proroctví o letech po 20. roku vlády Artaxerxa vynechává nejméně jeden nezapočítaný týden let, zvláště pokud jsme se nerozhodli pro přepočítávání let z lunárních roků do roků solárních, uděláme dobře, když zvážíme rozdílný časový rámec pro 70 týdnů z Danielova proroctví o letech.

OZNAČUJE ARTAXERXŮV VÝNOS ZE 7. ROKU JEHO VLÁDY, O ZNOVUOBNOVENÍ CHRÁMOVÝCH OBĚTÍ, POČÁTEK 70 TÝDNŮ Z KNIHY DANIEL?

Jediným dalším výnosem přicházejícím v úvahu je Artaxerxův edikt ze 7. roku jeho vlády poskytující potřebné nástroje k provozování židovských obětí v jejich chrámě v Jeruzalémě, k jehož znovuvybudování dal souhlas už Darius. Tento výnos je významný především proto, že je jediným výnosem ze čtyř médoperských výnosů zmíněných v Bibli, které poskytují úplný text výnosu, což ho odlišuje od těch zbývajících, jedná-li se o důraz a důležitost, jež na něj klade biblický pisatel. Za druhé, výnos ze sedmého roku Artaxerxovy vlády hovoří konkrétně o židovském obětním systému, což překvapivě koresponduje s kontextem 9. kapitoly Danielova proroctví, neboť se zde píše:

Sedmdesát týdnů je lhůta určená tvému lidu i svatému městu, aby ta vzpoura skončila a nastal konec hříchu, aby očištěna byla nepravost a spravedlnost přišla navěky, aby se zpečetilo prorocké vidění a pomazána byla nejsvětější svatyně. A proto věz a rozuměj: Od vydání nařízení, aby byl Jeruzalém obnoven, až k Mesiáši vůdci (vévodovi) sedmero týdnů uplyne a šedesát dva týdny…“ (Daniel 9:24-25)

I když je znovuvybudování hradeb v tomto proroctví zmíněno později, nesmíme opominout fakt, že toto proroctví nikdy neříká, že by znovuvybudování hradeb mělo označovat časový rámec. Spíše toto „vydání nařízení, aby byl Jeruzalém obnoven, až k Mesiáši vůdci (vévodovi)“ mělo označovat počátek. Důraz je kladen na oběti, které měly být obnoveny, dokud Mesiáš „neučiní konec hříchu,“ aby „spravedlnost přišla navěky… a pomazána byla nejsvětější svatyně.“ A proto edikt ze 7. roku vlády Artaxerxe o znovuobnovení uctívání v židovském chrámě a znovuzavedení obětí skvěle koresponduje s kontextem 9. kapitoly Daniela!

Tudíž od 7. roku vlády Artaxerxa lze snadno vypočítat, kdy se naplnilo 70 týdnů z Danielova proroctví. Začneme datem 458 př. n. l. a skončíme rokem 33 n. l. (458 př. n. l. -490 let = 32 + 1 rok pro 0 n. l.), což je předpokládané datum pro Ježíšovo ukřižování a roztržení chrámové opony, tedy pro splnění Danielova proroctví, „aby spravedlnost přišla navěky!“ Když Ježíš zemřel, splnila se nejen tato část proroctví; On též pomazal nejsvětější svatyni v nebi, abychom tam uctívali, jak dokládá pisatel listu Židům:

„Bratři, díky Ježíšově krvi teď máme svobodný přístup do té pravé svatyně tou novou a živou cestou, kterou nám otevřel skrze oponu, to jest jeho tělo. Máme také velikého kněze nad Božím domem, a proto přistupme s opravdovým srdcem, v plné jistotě víry, se srdcem očištěným od špatného svědomí a s tělem omytým čistou vodou.“ (Židům 10:19-22)

Nejen, že datum 458 př. n. l. umožňuje naplnění celé periody 70 týdnů let během Ježíšova života a Jeho smrti a pomazání Božího duchovního chrámu v nebi (Zjevení 11:19), ale také umožňuje Mesiáši vůdci (vévodovi)“ z 9. kapitoly Daniela, aby začal svou službu ve věku asi 30 let“ (Lukáš 3:23), tj. v 69. týdnu podle Danielova proroctví. Jak to? Dovolte mi to vysvětlit.

Podle historických záznamů jsou možná pouze dvě data přicházející v úvahu pro Ježíšovu smrt, budeme-li akceptovat, že byl ukřižován v pátek. Jsou to roky 30 n. l. nebo 33 n. l. Zatímco se traduje, že Ježíš zemřel ve svých 33 letech kolem roku 30 n. l. nebo 33 n. l., historické záznamy ve skutečnosti ukazují, že byl starší, spíše mu bylo 35 nebo 38 let, protože Herodes zemřel kolem roku 4 př. n. l. Vzhledem k tomu, že byl tím, kdo vydal ustanovení, aby byli zabiti všichni dvouletí chlapci, a Ježíš se narodil za jeho vlády, je pravděpodobnější datum Ježíšova narození kolem roku 6 př. n. l. nebo 5 př. n. l.

Takže pokud se Ježíš narodil kolem roku 5 př. n. l., 30. rok Jeho života nastal kolem roku 26 n. l., což souhlasí s Danielovým proroctvím, že uplyne 69 týdnů let, až k Mesiáši vůdci (vévodovi). Výpočtem 458 př. n. l. – 483 let (69 týdnů) se dostaneme na správné datum 26 n. l., kdy Ježíšovi bylo asi 30 let,“ a to se shoduje s dobou, kdy začal svou službu Jan Křtitel, aby připravil Pánovi cestu (Malachiáš 3:1), v patnáctém roce vlády císaře Tiberia (Lukáš 3:1-2).

A nyní se naskýtá otázka, kdy nastal, jak je uvedeno v Bibli, 15. rok vlády císaře Tiberia. Historikové se sice shodují, že vládl od roku 14 n. l. do roku 37 n. l., tudíž 15. rok jeho vlády vychází kolem roku 29 n. l., příliš dlouho po Ježíšových 30. narozeninách, které udávají začátek služby, jak Jeho tak i Jana Křtitele, a příliš pozdě na to, aby 69. týden začala Ježíšova služba. Starověké historické záznamy ale poukazují, že Tiberius spoluvládl se svým předchůdcem, císařem Augustem, již od roku 11 n. l. nebo roku 12 n. l., což upravilo 15. rok Tiberiovy vlády na rok 26 n. l. nebo rok 27 n. l.3.   Mimo to židé reagovali na Ježíšova prorocká tvrzení o jeho smrti a vzkříšení výrokem zaznamenaným u Jana 2:20:

„‘Tento chrám se stavěl čtyřicet šest let!’ řekli na to Židé. ‘A ty ho postavíš za tři dny?’

SZ toho plyne: pokud se Herodův chrám začal stavět v roce 20 př. n. l., byl starý 46 let, když Ježíš předpověděl jeho zničení, takže je nám známo, že Ježíš řekl tento výrok kolem roku 27 n. l. Podle Lukášova prohlášení, že Ježíši bylo asi 30 let, když započal svou službu, docházíme k dalšímu důkazu, který ukazuje, že rok 26 n. l. doopravdy označuje 69. týden, až k Mesiáši vůdci (vévodovi)“, jenž začal svou službu.

Připočteme-li k roku 26 n. l. zbývající týden udávající 7 let, dostaneme Ježíšovo „zabití“ a příchod „spravedlnosti navěky“ buď uprostřed posledního týdne, v roce 30 n. l., nebo na jeho konci, v roce 33 n. l.!!

Je zřejmé, že když počítáme 70 týdnů z Danielova proroctví od Artaxerxova výnosu ze 7. roku jeho vlády, jenž nastal v roce 458 př. n. l., souhlasí to nejen s historiky preferovanými daty z astronomických záznamů, ale také s chronologií Ježíšova života a služby uvedené v Novém Zákoně. Tudíž můžeme s určitostí prohlásit, že 70 týdnů z 9. kapitoly Daniela se vyplnilo přesně do puntíku!

SMLOUVA V JEDNOM TÝDNU

Jak jsme již viděli, počítáme-li s Artaxerxovým výnosem ze 7. roku jeho vlády, plných 70 týdnů z 9. kapitoly Daniela se dovršilo v roce 33 n. l. S těmito dvěma možnými daty Ježíšovy smrti můžeme přiřadit k Jeho smrti buď konec posledního týdne, rok 33 n. l., anebo prostředek posledního týdne, rok 30 n. l. Přiřadíme-li k Ježíšově smrti rok 33 n. l., samotný konec 70 týdnů let, vyskytne se problém, protože Daniel 9:25-27 konkrétně uvádí, že Mesiáš vůdce (vévoda)“ „v půli týdne obětem i darům konec učiní.“

Jestliže Ježíš začal potvrzovat svou „smlouvu s mnohými“ (to jest, Novou smlouvu se svými následovníky) na začátku posledního týdne z 9. kapitoly Daniela (v 69. týdnu) v roce 26 n. l., potom je pravděpodobné, že výrok o „půli týdne,“ kdy „obětem i darům konec učiní,“ odkazuje na Jeho smrt v roce 30 n. l., kdy se roztrhla chrámová opona, a poté se ukázala „ohavnost,“ jež chrám zničila úplně, když byl v roce 70 n. l. zničen Jeruzalém.

Přesto s tím někteří učenci nesouhlasí, konkrétně ti, co se drží futuristického pohledu založeného na jejich solárním/lunárním výpočtu od 20. roku Artaxerxovy vlády a kteří tvrdí, že poslední týden z 9. kapitoly Daniela se splní teprve v budoucnosti. Tito učenci věří, že proroctví z Daniel 9:27 zmiňující se o „vévodovi, který přichází“ v Daniel 9:26 se týká nějakého budoucího antikrista a ne “Mesiáše vévody“ zmíněného ve 25. verši. Který výklad tedy nejlépe vyhovuje kontextu Daniel 9:25-27?

Abychom porozuměli celému významu tohoto oddílu, přečteme si jej ze Slova na cestu, které poskytuje přesnější pohled:

„Dobře se zamysli a snaž se to pochopit: Od chvíle, kdy bude dán příkaz, aby se izraelský lid vrátil z babylonského zajetí a znovu vybudoval Jeruzalém, až do vystoupení Mesiáše (Mesiáše Vůdce) uplyne nejprve sedm a potom šedesát dva týdnů. Vystavějí celé město a vykopou hradní příkop. Bude to však těžká doba. Po šedesáti dvou týdnech zabijí Mesiáše a (město i svatyně nebude jeho) nikdo se ho nezastane. Lid toho Mesiáše (Vůdce), který vystoupí, zapříčiní zánik svého města i chrámu. Konec přijde jako potopa, a boje na tom místě budou trvat až do konce času. O zpustošení je již rozhodnuto. Mesiáš (On) s mnohými v posledním týdnu (v jednom týdnu) upevní smlouvu a v polovině tohoto sedmdesátého týdne způsobí, že všechny oběti ztratí smysl. Přijde rychle pustošitel se svými ohavnými modlami. Avšak i jeho určitě stihne zkáza.

Tento překlad ukazuje spojitost s Ježíšovou smrtí a s tím, že „město i svatyně nebude jeho,“ protože Ježíš (Vůdce) byl uveden novou a živou cestou do té pravé svatyně skrze oponu svého těla – viz Židům 10:19-20. Tím se zcela naplnilo prorocké slovo z Daniel 9:24: „pomazána byla nejsvětější svatyně.“

Na závěr, přestože je Ježíš nazván „Mesiášem vůdcem“ nebo „Mesiášem vévodou,“ (v závislosti na překladu), nikde se v kontextu výslovně neříká, že by se jednalo o dva odlišné vůdce (to jest, o Ježíše a o takzvaného antikrista). Spíše z textu přirozeně vyplývá, co vůdce neboli vévoda, to jest Mesiáš, vykoná, až přijde.

Tudíž dává smysl, že tento poslední týden z 9. kapitoly Daniela svědčí o Nové smlouvě, kterou Ježíš dovedl do zdárného konce svou smrtí uprostřed tohoto týdne, kdy učinil konec obětem. Takže když kolem roku 33 n. l. povolal apoštola Pavla k pohanům (Galatským 2:7-9), vidíme, jak tím označil naplnění Božího časového plánu pro doslovný židovský národ v souladu s Daniel 9:24-27. Neboť se otevřelo evangelium pohanům, a tím se z dvojího Božího lidu (Židů a pohanů) stal jeden národ, jak potvrzují Pavlova slova v Efezským 2:12-20. Z toho důvodu se jeví níže uvedený diagram pro historický záznam chronologie 70 týdnů z knihy Daniel jako nejlépe vyhovující biblickému textu:

==============

 

**. Jelikož se české překlady trochu liší od anglické verze uvedené v tomto článku, jsou v závorkách výrazy odpovídající anglické verzi.

1. Pokud není uvedeno jinak, jsou veškeré citace Písma z Bible 21.

2. Odchylka jednoho roku v historických datech udávajících dobu vlády starověkých králů se týká neshody v tom, zda je započítán i nástupní rok vlády. Vzhledem k tomu, že první rok vlády jednoho krále často spadá do téhož kalendářního roku jako poslední rok vlády předešlého krále, mnozí historikové mezi počítané roky nezahrnují „nástupní rok“ (neboli první rok vlády) následujícího krále, aby se vyhnuli opakování roků mezi posledním rokem vlády předešlého krále a nástupním rokem vlády nového krále. A přesto jiné starověké záznamy, zvláště v židovském systému, s nástupním rokem počítají. Z toho vyplývá, že jsou data často udávána s odchylkou jednoho roku, tj. 475/474 př. n. l. respektive 465/464 př. n. l., aby bylo vyhověno počítání vládních let jednak s nástupními a jednak bez nástupních roků vlá.

3.   Viz Sekce XX a XXI od Suetonia, De Vita Caesarum, 2. svazek, angl. překl. J. C. Rolfe (Cambridge, Mass: Harvard University Press, 1920), strany 291-401 na  http://legacy.fordham.edu/halsall/ancient/suet-tiberius-rolfe.asp nebo aktualizovaný anglický překlad ve The Twelve Caesars: Gaius Suetonius Tranquillus, angl. překl. Robert Graves, rev Michael Grant (London, England: Penguin Group, 1979), str. 120, kde starověký historik Suetonius poznamenává, že dva roky po vojenském tažení Tiberia do Německa a Illyriky, které skončilo v roce 9 n. l., mu byla udělena nad provinciemi spoluvláda s Augustem (kolem roku 11 nebo 12 n. l). Biblický učenec John McArthur též souhlasí s rokem 11 n.l. jakožto datem začátku Tiberiovy vlády, viz Tiberiovo spoluregenství v poznámce pod čarou na straně 67 v One Perfect Life, (Nashville, TN: Thomas Nelson, 2012).

 

Print Friendly, PDF & Email

This post is also available in: ŠpanělskýPortugalština ( Portugalsko)Angličtina