{"id":18901,"date":"2018-01-23T17:05:00","date_gmt":"2018-01-24T00:05:00","guid":{"rendered":"https:\/\/www.4jehovah.org\/?p=18901"},"modified":"2018-01-23T23:27:57","modified_gmt":"2018-01-24T06:27:57","slug":"chronologie-strazne-veze-a-70-tydnu-v-knize-daniel","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.4jehovah.org\/cs\/chronologie-strazne-veze-a-70-tydnu-v-knize-daniel\/","title":{"rendered":"Chronologie Str\u00e1\u017en\u00e9 v\u011b\u017ee a 70 t\u00fddn\u016f v knize Daniel"},"content":{"rendered":"<p><strong>ZA\u010cALO 70 T\u00ddDN\u016e Z DANIELOVA PROROCTV\u00cd ARTAXERXOV\u00ddM V\u00ddNOSEM Z 20. ROKU JEHO VL\u00c1DY V ROCE 455 P\u0158. N. L. ANEBO V ROCE 445 P\u0158. N. L.?<\/strong><\/p>\n<p><a href=\"http:\/\/www.witforjesus.org\/images\/long\/4jehovah\/70-weeks-ct.png\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"aligncenter\" src=\"http:\/\/www.witforjesus.org\/images\/long\/4jehovah\/70-weeks-ct.png\" alt=\"\" width=\"1914\" height=\"521\" \/><\/a><\/p>\n<p><strong>Proroctv\u00ed o 70 t\u00fddnech uveden\u00e9 v 9. kapitole Daniela je z\u00e1sadn\u00ed, proto\u017ee vyhla\u0161uje nejen p\u0159\u00edchod Je\u017e\u00ed\u0161e, Mesi\u00e1\u0161e, na zem, aby <em>\u201enastal konec h\u0159\u00edchu&#8230;<\/em> <em>spravedlnost p\u0159i\u0161la nav\u011bky&#8230; pomaz\u00e1na byla nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed svatyn\u011b\u201c<\/em>, ale vyhla\u0161uje i jak dlouho je\u0161t\u011b bude B\u016fh jednat v\u00fdhradn\u011b s doslovn\u00fdm izraelsk\u00fdm n\u00e1rodem, kdy\u017e oznamuje, \u017ee <em>\u201eSedmdes\u00e1t t\u00fddn\u016f je lh\u016fta ur\u010den\u00e1 tv\u00e9mu lidu i svat\u00e9mu m\u011bstu&#8230;\u201c <\/em>T\u00edm n\u00e1m ud\u00e1v\u00e1 dobu, kdy B\u016fh zp\u0159\u00edstupn\u00ed evangelium pohan\u016fm (ne\u017eid\u016fm) a nab\u00eddne tak sp\u00e1su ka\u017ed\u00e9mu, kdo uv\u011b\u0159\u00ed. Daniel 9:24-27 prohla\u0161uje:<\/strong><em>\u00a0<span style=\"color: #0000ff;\"><span style=\"text-decoration: underline;\"><a id=\"footnote1aa\" name=\"footnote1aa\"><\/a><a href=\"#footnote1bb\">**<\/a><\/span><\/span><\/em><\/p>\n<p><!--more--><\/p>\n<p style=\"padding-left: 30px;\"><em>\u201e<strong>Sedmdes\u00e1t t\u00fddn\u016f let je lh\u016fta ur\u010den\u00e1 tv\u00e9mu lidu i svat\u00e9mu m\u011bstu<\/strong>, aby ta vzpoura skon\u010dila <strong>a nastal konec h\u0159\u00edchu, aby o\u010di\u0161t\u011bna byla nepravost a spravedlnost p\u0159i\u0161la nav\u011bky<\/strong>, aby se zape\u010detilo prorock\u00e9 vid\u011bn\u00ed a<strong> pomaz\u00e1na byla nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed svatyn\u011b<\/strong>. A proto v\u011bz a rozum\u011bj: Od vyd\u00e1n\u00ed<strong> na\u0159\u00edzen\u00ed, aby byl Jeruzal\u00e9m obnoven, a\u017e k Mesi\u00e1\u0161i v\u016fdci (Mesi\u00e1\u0161i v\u00e9vodovi) sedmero t\u00fddn\u016f<\/strong> uplyne <strong>a \u0161edes\u00e1t dva t\u00fddny<\/strong>. Jeruzal\u00e9m bude obnoven i s n\u00e1m\u011bst\u00edm a p\u0159\u00edkopem, p\u0159esto\u017ee \u010dasy budou zl\u00e9. <strong>A\u017e dvaa\u0161edes\u00e1t t\u00fddn\u016f uplyne, Mesi\u00e1\u0161 bude zabit<\/strong> a opu\u0161t\u011bn. To m\u011bsto i svatyni uvrhne do zk\u00e1zy lid v\u016fdce (v\u00e9vody), kter\u00fd p\u0159ich\u00e1z\u00ed. Jeho konec p\u0159ijde jako povode\u0148; i kdy\u017e boj potrv\u00e1 a\u017e do konce, je rozhodnuto o zk\u00e1ze! <strong>On potvrd\u00ed smlouvu s mnoh\u00fdmi v t\u00fddnu posledn\u00edm<\/strong>. A\u017e pak <strong>ten t\u00fdden dojde do p\u016fli, ob\u011btem i dar\u016fm konec u\u010din\u00ed<\/strong>. Ot\u0159esn\u00e1 ohavnost se v chr\u00e1m\u011b objev\u00ed, ne\u017e ni\u010ditele zachv\u00e1t\u00ed konec mu ur\u010den\u00fd.\u201c\u00a0<span style=\"color: #0000ff;\"><span style=\"text-decoration: underline;\"><a id=\"footnote1a\" name=\"footnote1a\"><\/a><a href=\"#footnote1b\">1.<\/a><\/span><\/span> <\/em><\/p>\n<p>Po cel\u00e9 roky se bibli\u010dt\u00ed u\u010denci dohaduj\u00ed o tom, kter\u00fd z m\u00e9dopersk\u00fdch v\u00fdnos\u016f nejl\u00e9pe ozna\u010duje za\u010d\u00e1tek 70 t\u00fddn\u016f z 9. kapitoly Danielova proroctv\u00ed o letech. Ezdr\u00e1\u0161 a Nehemj\u00e1\u0161 zaznamenali \u010dty\u0159i r\u016fzn\u00e9 v\u00fdnosy:<\/p>\n<ol>\n<li>Prvn\u00ed vydal K\u00fdros v Ezdr\u00e1\u0161 1:1-11 (538\/537 p\u0159. n. l.).<\/li>\n<li>Druh\u00fd byl Darei\u016fv v\u00fdnos ve \u010dtvrt\u00e9m roce jeho vl\u00e1dy v Ezdr\u00e1\u0161 4:24; 6:1:1-15; 7:1-5 (518\/517 p\u0159. n. l.).<\/li>\n<li>T\u0159et\u00ed byl Artaxerx\u016fv v\u00fdnos pro obnoven\u00ed chr\u00e1mov\u00fdch ob\u011bt\u00ed, vydan\u00fd v 7. roce jeho vl\u00e1dy, v Ezdr\u00e1\u0161 7:7-26 (458\/457 p\u0159. n. l.).<\/li>\n<li>A kone\u010dn\u011b Artaxerx\u016fv v\u00fdnos z 20. roku jeho vl\u00e1dy v Nehemj\u00e1\u0161 2:1-8 (445\/444 p\u0159. n. l.).<\/li>\n<\/ol>\n<p>Vzhledem k tomu, \u017ee v\u00fdnosy K\u00fdra i Dareia nep\u0159ich\u00e1zej\u00ed v \u00favahu, nebo\u0165 byly vyd\u00e1ny p\u0159\u00edli\u0161 brzy na to, aby 490 let z 9. kapitoly Daniela o 70 t\u00fddnech za roky odpov\u00eddalo dob\u011b \u017eivota Je\u017e\u00ed\u0161e, Mesi\u00e1\u0161e, jedin\u00e9 v\u00fdnosy, kter\u00e9 by mohly b\u00fdt vzaty v potaz, co se t\u00fd\u010de doby \u017eivota Je\u017e\u00ed\u0161e, jsou dva v\u00fdnosy vydan\u00e9 za vl\u00e1dy Artaxerxa.<\/p>\n<p>Spole\u010dnost Str\u00e1\u017en\u00e1 v\u011b\u017e se pokou\u0161\u00ed podpo\u0159it sv\u00e1 tvrzen\u00ed o proroctv\u00ed 70 t\u00fddn\u016f z knihy Daniela t\u00edm, \u017ee m\u011bn\u00ed data vl\u00e1d jak Xerxa, tak i \u00a0 Artaxerxa. Proto\u017ee Spole\u010dnost Str\u00e1\u017en\u00e1 v\u011b\u017e up\u0159ednost\u0148uje spojen\u00ed proroctv\u00ed z 9. kapitoly Daniela s Artaxerxov\u00fdm v\u00fdnosem z 20. roku jeho vl\u00e1dy, m\u011bn\u00ed datum jeho 20. roku vl\u00e1dy na rok 455 p\u0159. n. l., a\u010dkoli je to v rozporu s datem preferovan\u00fdm v\u011bt\u0161inou historik\u016f, s rokem 445 p\u0159. n. l. Datum Spole\u010dnosti je t\u00e9\u017e v rozporu s Ptolemaiov\u00fdm syst\u00e9mem, hlavn\u00edm datov\u00fdm syst\u00e9mem pou\u017e\u00edvan\u00fdm historiky, jen\u017e je nejv\u00edce podporov\u00e1n archeologick\u00fdmi a astronomick\u00fdmi d\u016fkazy. Jeliko\u017e je tento syst\u00e9m dokumentem z prvn\u00edho stolet\u00ed a poskytuje seznam vl\u00e1d kr\u00e1l\u016f od roku 747 p\u0159. n. l. do roku 160 n. l., ur\u010duje Ptolemai\u016fv seznam datum n\u00e1stupu Artaxerxa na tr\u016fn na rok 465\/464 p\u0159. n. l.<\/p>\n<p>Existuje pouze jedin\u00fd odli\u0161n\u00fd syst\u00e9m datov\u00e1n\u00ed, kter\u00fd podporuje rok 455 p\u0159. n. l., datum Str\u00e1\u017en\u00e9 v\u011b\u017ee pro 20. rok vl\u00e1dy Artaxerxa, a to je syst\u00e9m stanoven\u00fd Jamesem Ussherem, jen\u017e byl v 17. stolet\u00ed arcibiskupem Church of Ireland a datoval Artaxerxovo nastoupen\u00ed na tr\u016fn na rok 475\/474 p\u0159. n. l.\u00a0<a id=\"footnote2a\" name=\"footnote2a\"><\/a><a href=\"#footnote2b\">2.<\/a><\/p>\n<p>Ussher prohl\u00e1sil, \u017ee pro n\u00e1stup Artaxerxe na tr\u016fn up\u0159ednost\u0148uje rok 475\/474 p\u0159. n. l. vzhledem k v\u00fdrok\u016fm ve spisech Th\u00fakydida, ath\u00e9nsk\u00e9ho historika \u017eij\u00edc\u00edho mezi roky 460 a 400 p\u0159. n. l. Ten tvrdil, \u017ee se Themistokl\u00e9s do\u017eadoval ochrany u \u201e<strong>Artaxerxa<\/strong>, Xerxova syna, <strong>jen\u017e ned\u00e1vno nastoupil na tr\u016fn,<\/strong>\u201c kdy\u017e v roce 472\/471 p\u0159. n. l. prchal z \u0158ecka do Mal\u00e9 Asie.<\/p>\n<p>Tyto z\u00e1znamy jsou ale sporn\u00e9, proto\u017ee Th\u00fakydidovy v\u00fdroky nesouhlas\u00ed s p\u00edsemnostmi dal\u0161\u00edch starov\u011bk\u00fdch historik\u016f. P\u0159esto se Spole\u010dnost Str\u00e1\u017en\u00e1 v\u011b\u017e nad\u00e1le pokou\u0161\u00ed podpo\u0159it sv\u00e1 data zkr\u00e1cen\u00edm doby vl\u00e1dy Artaxerxova otce Xerxa, a sice z 21 let (484-465 p\u0159. n. l.) na 11 let (484-475 p\u0159. n. l.). Tvrd\u00ed, \u017ee Xerxes prvn\u00edch 10 let spoluvl\u00e1dl se sv\u00fdm otcem Dareiem, a vl\u00e1du Artaxerxa prot\u00e1hli z 41 roku na 51 rok. Znovu opakujeme, \u017ee tato tvrzen\u00ed nemaj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd re\u00e1ln\u00fd podklad, jak poznamenal \u0161v\u00e9dsk\u00fd historik Carl Olof Jonsson ve sv\u00e9m \u010dl\u00e1nku nazvan\u00e9m <em>20. rok vl\u00e1dy Artaxerxa a \u201esedmdes\u00e1t t\u00fddn\u016f\u201c z Danielova proroctv\u00ed<\/em>, (<em><a href=\"http:\/\/kristenfrihet.se\/english\/artaxerxes.htm\"><strong>The 20th Year Of Artaxerxes And The &#8222;Seventy Weeks&#8220; Of Daniel<\/strong><\/a>):<\/em><\/p>\n<p style=\"padding-left: 30px;\"><em>Neexistuje nejnepatrn\u011bj\u0161\u00ed d\u016fkaz na podporu takov\u00e9 spoluvl\u00e1dy. Pojedn\u00e1n\u00ed Spole\u010dnosti Str\u00e1\u017en\u00e1 v\u011b\u017e na stran\u00e1ch 241-243 jej\u00edho biblick\u00e9ho slovn\u00edku Hlub\u0161\u00ed pochopen\u00ed P\u00edsma, 2. svazku, je p\u0159ekroucen\u00edm historick\u00fdch d\u016fkaz\u016f. Na stran\u011b 241 tvrd\u00ed:<\/em><\/p>\n<p style=\"padding-left: 60px;\"><em>Pro to, \u017ee Xerxes a\u00a0jeho otec Dareios vl\u00e1dli spole\u010dn\u011b, existuj\u00ed p\u0159esv\u011bd\u010div\u00e9 d\u016fkazy. \u0158eck\u00fd historik H\u00e9rodotos (D\u011bjiny, VII, 3) napsal: \u201eDareios uznal, \u017ee [Xerxova] \u017e\u00e1dost [t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se kralov\u00e1n\u00ed] je opr\u00e1vn\u011bn\u00e1, a\u00a0prohl\u00e1sil ho za kr\u00e1le. Ale podle m\u00e9ho n\u00e1zoru by se Xerxes stal kr\u00e1lem i\u00a0bez t\u00e9to rady.\u201c\u00a0Z toho vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee byl Xerxes prohl\u00e1\u0161en za kr\u00e1le je\u0161t\u011b b\u011bhem vl\u00e1dy sv\u00e9ho otce Dareia.<\/em><\/p>\n<p style=\"padding-left: 30px;\"><em>Vyhled\u00e1me-li si prohl\u00e1\u0161en\u00ed H\u00e9rodota, zjist\u00edme, \u017ee hned v dal\u0161\u00edch n\u011bkolika v\u011bt\u00e1ch zcela jasn\u011b odporuje tvrzen\u00ed Spole\u010dnosti Str\u00e1\u017en\u00e1 v\u011b\u017e, \u017ee by existovala desetilet\u00e1 spoluvl\u00e1da Xerxa s Dariem, nebo\u0165 prohla\u0161uje, \u017ee\u00a0Darius zem\u0159el rok po ustanoven\u00ed Xerxa sv\u00fdm n\u00e1stupcem. H\u00e9rodotos \u0159\u00edk\u00e1:<\/em><\/p>\n<p style=\"padding-left: 60px;\"><em>Tehdy byl Xerxes ve\u0159ejn\u011b prohl\u00e1\u0161en za p\u0159\u00ed\u0161t\u00edho n\u00e1sledn\u00edka tr\u016fnu a Darius byl uvoln\u011bn, aby se zab\u00fdval v\u00e1lkou. Smrt ho v\u0161ak zas\u00e1hla d\u0159\u00edve, ne\u017e sta\u010dil dokon\u010dit svou p\u0159\u00edpravu; zem\u0159el rok po tomto incidentu a egyptsk\u00e9 vzpou\u0159e. Tak byl po sv\u00e9 \u0161estat\u0159icetilet\u00e9 vl\u00e1d\u011b p\u0159ipraven o svou \u0161anci potrestat jednak Egypt a tak\u00e9 Ath\u00e9ny. Po jeho smrti p\u0159ipadla koruna jeho synu Xerxovi.<\/em><\/p>\n<p style=\"padding-left: 30px;\"><em>Tud\u00ed\u017e jsme shledali, \u017ee Darius jmenoval Xerxa sv\u00fdm n\u00e1stupcem rok (nikoli deset let!) p\u0159ed svou smrt\u00ed. Nav\u00edc se H\u00e9rodotos nezmi\u0148uje, \u017ee by Darius jmenoval Xerxa sv\u00fdm spoluvl\u00e1dcem. Jmenoval ho sv\u00fdm n\u00e1stupcem.&#8211;Carl Olof Jonsson, G\u00f6teborg, \u0160v\u00e9dsko, 1989. Revidov\u00e1no 1999, 2003, 20. rok vl\u00e1dy Artaxerxa a \u201esedmdes\u00e1t t\u00fddn\u016f\u201c z Danielova proroctv\u00ed, <a href=\"http:\/\/kristenfrihet.se\/english\/artaxerxes.htm\">&#8211;Carl Olof Jonsson, G\u00f6teborg, \u0160v\u00e9dsko, 20. rok vl\u00e1dy Artaxerxa a \u201esedmdes\u00e1t t\u00fddn\u016f\u201c z Danielova proroctv\u00ed, 1989. Revidov\u00e1no 1999, 2003, angl. <\/a><a href=\"http:\/\/kristenfrihet.se\/english\/artaxerxes.htm\">http:\/\/kristenfrihet.se\/english\/artaxerxes.htm<\/a>)<\/em><\/p>\n<p>Pokud jde o \u010detn\u00e9 astronomick\u00e9 z\u00e1znamy potvrzuj\u00edc\u00ed platnost dat Artaxerxovy vl\u00e1dy stanoven\u00e9 Ptolemaiov\u00fdm syst\u00e9mem, Carl Olof Jonsson poznamen\u00e1v\u00e1:<\/p>\n<p style=\"padding-left: 30px;\"><em>TRozhoduj\u00edc\u00edm d\u016fkazem pro d\u00e9lku Artaxerxovy vl\u00e1dy jsou astronomick\u00e9 \u00fadaje nalezen\u00e9 v mnoha tabulk\u00e1ch datovan\u00fdch do obdob\u00ed jeho vl\u00e1dy. Jedn\u00edm takov\u00fdm textem je astronomick\u00fd \u201ekalend\u00e1\u0159\u201c \u201eVAT 5047\u201c, bezpochyby datovan\u00fd do 11. roku vl\u00e1dy Artaxerxa. A\u010dkoli je text poni\u010den, uchov\u00e1v\u00e1 informace o dvou postaven\u00edch m\u011bs\u00edce vzhledem k planet\u00e1m a o postaven\u00ed Merkuru, Jupitera, Venu\u0161e a Saturnu. <strong>Tyto informace posta\u010duj\u00ed k ur\u010den\u00ed data tohoto textu na rok 454 p\u0159. n. l. Proto\u017ee to byl 11. rok vl\u00e1dy Artaxerxa, p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00ed rok, 455 p\u0159. n. l., nemohl b\u00fdt 20. rokem jeho vl\u00e1dy, jak tvrd\u00ed Spole\u010dnost Str\u00e1\u017en\u00e1 v\u011b\u017e, n\u00fdbr\u017e 10. rokem jeho vl\u00e1dy. 20. rokem jeho vl\u00e1dy tedy musel b\u00fdt rok 445\/44 p\u0159. n. l<\/strong>. (Viz Sachs\/Hunger, Astronomick\u00e9 kalend\u00e1\u0159e a s nimi souvisej\u00edc\u00ed texty z Babylonie, sv. 1, V\u00edde\u0148 1988, str. 56-59, angl.)<\/em><\/p>\n<p style=\"padding-left: 30px;\"><em>Existuj\u00ed tak\u00e9 je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed tabulky datovan\u00e9 do 21. a posledn\u00edho roku vl\u00e1dy Xerxa. Jedna z nich, BM 32234, datovan\u00e1 ke 14. nebo 18. dni 5. m\u011bs\u00edce 21. roku Xerxovy vl\u00e1dy, pat\u0159\u00ed do skupiny astronomick\u00fdch text\u016f nazvan\u00fdch \u201etexty 18. roku\u201c neboli \u201etexty Sarose\u201c. Astronomick\u00e9 informace uchovan\u00e9 na t\u00e9to tabulce stanovuj\u00ed tento rok na datum 465 p\u0159. n. l. Text zahrnuje n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed zaj\u00edmavou informaci: \u201eM\u011bs\u00edc V 14 (+x)\u00a0Xerxes byl zavra\u017ed\u011bn sv\u00fdm synem.\u201c\u00a0Tento text s\u00e1m o sob\u011b ukazuje nejen, \u017ee Xerxes vl\u00e1dl po dobu 21 roku, ale tak\u00e9, \u017ee jeho posledn\u00edm vl\u00e1dn\u00edm rokem byl rok 465 p\u0159. n. l., a nikoli rok 475, na kter\u00e9m trv\u00e1 Spole\u010dnost! &#8211;Carl Olof Jonsson, G\u00f6teborg, \u0160v\u00e9dsko, 20. rok vl\u00e1dy Artaxerxa a \u201esedmdes\u00e1t t\u00fddn\u016f\u201c z Danielova proroctv\u00ed, 1989. Revidov\u00e1no 1999, 2003, angl (<strong><a href=\"http:\/\/kristenfrihet.se\/english\/artaxerxes.htm\">http:\/\/kristenfrihet.se\/english\/artaxerxes.htm)<\/a><\/strong><\/em><\/p>\n<p>V tomto \u010dl\u00e1nku Carl Olof Jonsson tak\u00e9 zkoum\u00e1 dal\u0161\u00ed z\u00e1znamy dokazuj\u00edc\u00ed, \u017ee je rok 445\/444 datem pro 20. rok vl\u00e1dy Artaxerxa, a ukazuje, pro\u010d jsou nevhodn\u00e9 dokumenty p\u0159edkl\u00e1dan\u00e9 Spole\u010dnost\u00ed Str\u00e1\u017en\u00e1 v\u011b\u017e na podporu jejich data, roku 455\/454. Tud\u00ed\u017e Ptolemaiem stanoven\u00fd rok 465\/464, jako\u017eto datum Artaxerxova n\u00e1stupu na tr\u016fn, je spr\u00e1vn\u00fd, jak potvrzuje archeologick\u00e1 obec, a proto je historiky nejpreferovan\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n<p><strong>OZNA\u010cUJE ARTAXERX\u016eV V\u00ddNOS Z 20. ROKU JEHO VL\u00c1DY, VYDAN\u00dd K OBNOVEN\u00cd JERUZAL\u00c9MSK\u00ddCH HRADEB, ZA\u010c\u00c1TEK 70 T\u00ddDN\u016e Z KNIHY DANIEL?<\/strong><\/p>\n<p>Kdy\u017e jsme si nyn\u00ed ov\u011b\u0159ili, \u017ee rok 465\/464 p\u0159. n. l. ozna\u010duje za\u010d\u00e1tek Artaxerxovy vl\u00e1dy, mus\u00edme uv\u00e9st v soulad s ohledem na Krist\u016fv \u017eivot historicky zaznamenan\u00e9 v\u00fdnosy, abychom ur\u010dili, zda za\u010d\u00e1tek proroctv\u00ed o 70 t\u00fddnech z 9. kapitoly Daniela nejl\u00e9pe ozna\u010duje v\u00fdnos vydan\u00fd 20. anebo 7. roku. Ti, kdo se p\u0159ikl\u00e1n\u011bj\u00ed k v\u00fdnosu vydan\u00e9mu Artaxerxem ve 20. roku jeho vl\u00e1dy jako\u017eto za\u010d\u00e1tku \u010dasov\u00e9ho ohrani\u010den\u00ed 70 t\u00fddn\u016f z 9. kapitoly knihy Daniel, tak \u010din\u00ed proto, \u017ee se v n\u011bm hovo\u0159\u00ed konkr\u00e9tn\u011b o obnoven\u00ed Jeruzal\u00e9msk\u00fdch hradeb zm\u00edn\u011bn\u00fdch v textu tohoto proroctv\u00ed:<\/p>\n<p style=\"padding-left: 30px;\"><em>\u201eSedmdes\u00e1te t\u00e9hodn\u016f ode\u010dteno jest lidu tv\u00e9mu a <strong>m\u011bstu svat\u00e9mu tv\u00e9mu<\/strong>&#8230;V\u011bzi\u017e tedy a rozum\u011bj, \u017ee od vyjit\u00ed v\u00fdpov\u011bdi o <strong>navr\u00e1cen\u00ed a vystaven\u00ed Jeruzal\u00e9ma<\/strong> a\u017e do Mesi\u00e1\u0161e v\u00fdvody bude t\u00e9hodn\u016f sedm, potom t\u00e9hodn\u016f \u0161edes\u00e1te dva, kdy\u017e ji\u017e zase vzd\u011bl\u00e1na bude <strong>ulice<\/strong> <strong>a p\u0159\u00edkopa<\/strong>, a ti \u010dasov\u00e9 budou p\u0159enesnadn\u00ed.\u201d (Dan.9:24-25, KB)<\/em><\/p>\n<p>Nen\u00ed v\u0161ak mo\u017en\u00e9 stanovit po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed datum tohoto v\u00fdnosu z 20. roku vl\u00e1dy Artaxerxa na rok 445\/444, aby to odpov\u00eddalo cel\u00fdm 490 let\u016fm, kdy\u017e jednoduch\u00fd v\u00fdpo\u010det ukazuje, \u017ee 70 t\u00fddn\u016f by prodlou\u017eilo Krist\u016fv \u017eivot nejm\u00e9n\u011b o 13 let a um\u00edstilo by 69. t\u00fdden <em>\u201edo Mesi\u00e1\u0161e v\u00fdvody\u201c <\/em>do roku 38 n.l., n\u011bkolik let po smrti Je\u017e\u00ed\u0161e Krista nastal\u00e9 bu\u010f v roce 30 nebo 33 n.l. A tak se pokusme vy\u0159e\u0161it tento matematick\u00fd probl\u00e9m ohledn\u011b po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edho data; ti, kdo zast\u00e1vaj\u00ed rok 445\/444 jsou nuceni zm\u011bnit 69 t\u00fddn\u016f let (483 let) <em>\u201edo Mesi\u00e1\u0161e v\u00fdvody\u201c<\/em> z \u017eidovsk\u00fdch lun\u00e1rn\u00edch let o 360 dnech na astronomick\u00e9 roky o 365 dnech, a potom p\u0159epo\u010d\u00edtat roky, aby do\u0161li k 476 let\u016fm pro 69 t\u00fddn\u016f m\u00edsto p\u0159edpov\u011bzen\u00fdch 483 let a aby se t\u00edm dostali z roku 445 p\u0159. n. l. na rok 33 n.l., jak ukazuje n\u00ed\u017ee uveden\u00fd matematick\u00fd vzorec:<\/p>\n<ul>\n<li>69 t\u00fddn\u016f let (69 x 7 = 483 let)<\/li>\n<li>483 prorock\u00fdch\/lun\u00e1rn\u00edch let o 360 dnech = 476 sol\u00e1rn\u00edch let o 365 dnech (483 x 360 = 173,880 dn\u016f \/ 365 = 476 sol\u00e1rn\u00edch let).<\/li>\n<li>445\/444 p\u0159. n. l.-476 let (+1 rok pro rok 0 p\u0159. n. l.) = 32\/33 n. l., doba, kdy byl Je\u017e\u00ed\u0161 uk\u0159i\u017eov\u00e1n, jak mnoz\u00ed v\u011b\u0159\u00ed.<\/li>\n<\/ul>\n<p>P\u0159esto\u017ee byla tato hypot\u00e9za uv\u00e1d\u011bj\u00edc\u00ed do souladu 69 t\u00fddn\u016f z knihy Daniel s Artaxerxov\u00fdm v\u00fdnosem z 20. roku jeho vl\u00e1dy, tj. z roku 445\/444 p\u0159. n. l., poprv\u00e9 uvedena Sirem Robertem Andersonem v jeho knize <em>The Coming Prince<\/em>, vydan\u00e9 v roce 1894 Hodder &amp; Stoughton v Lond\u00fdn\u011b, zd\u00e1 se, \u017ee jsou s n\u00ed spojeny n\u011bkter\u00e9 probl\u00e9my.<\/p>\n<p>P\u0159edev\u0161\u00edm se jedn\u00e1 o velmi komplikovan\u00fd zp\u016fsob v\u00fdpo\u010dtu 69 t\u00fddn\u016f z Danielova proroctv\u00ed, kter\u00fd je velice nepravd\u011bpodobn\u00fd vzhledem k tomu, \u017ee \u017eid\u00e9 stejn\u011b v\u017edycky p\u0159izp\u016fsobovali sv\u016fj lun\u00e1rn\u00ed kalend\u00e1\u0159n\u00ed syst\u00e9m sol\u00e1rn\u00edmu jevu, kter\u00fd uvedl do souladu roky stanoven\u00e9 v proroctv\u00ed s aktu\u00e1ln\u00edmi sol\u00e1rn\u00edmi roky.<\/p>\n<p>Nav\u00edc tento v\u00fdpo\u010det pln\u011b neodpov\u00edd\u00e1 70 t\u00fddn\u016fm prorock\u00e9ho \u010dasu vztahuj\u00edc\u00edmu se ke knize Daniel, proto\u017ee se zde nepo\u010d\u00edt\u00e1 se zbyl\u00fdm posledn\u00edm t\u00fddnem zahrnuj\u00edc\u00edm 7 let. A tak ti, kdo se p\u0159ikl\u00e1n\u011bj\u00ed k t\u00e9to rovnici, tvrd\u00ed, \u017ee posledn\u00ed t\u00fdden z Danielova proroctv\u00ed o 70 letech je do jist\u00e9 m\u00edry futuristick\u00fd a bude teprve napln\u011bn, a\u010dkoli ji\u017e uplynulo 2 000 let od \u010dasov\u00e9ho r\u00e1mce tohoto proroctv\u00ed!<\/p>\n<p>Tvrd\u00edce, \u017ee je o t\u00e9to sedmilet\u00e9 period\u011b tak\u00e9 prorokov\u00e1no v knize Zjeven\u00ed, tito u\u010ditel\u00e9 neberou ohled na skute\u010dnost, \u017ee v\u011bt\u0161ina proroctv\u00ed v knize Zjeven\u00ed byla ur\u010dena pro c\u00edrkve v prvn\u00edm stolet\u00ed. Konkr\u00e9tn\u011b se jedn\u00e1 o p\u00e1d Jeruzal\u00e9msk\u00e9ho chr\u00e1mu, jak je uvedeno ve 24. kapitole Matou\u0161e, 13. kapitole Marka a 21. kapitole Luk\u00e1\u0161e a s v\u00fdslovn\u00fdm prohl\u00e1\u0161en\u00edm, \u017ee tyto ud\u00e1losti zaznamenan\u00e9 v tomto <em>\u201eZjeven\u00ed Je\u017e\u00ed\u0161e Krista\u201c byly poskytnuty, \u201eaby uk\u00e1zal sv\u00fdm slu\u017eebn\u00edk\u016fm, co se mus\u00ed <strong>brzy st\u00e1t<\/strong>&#8230;\u201c<\/em> (Zjeven\u00ed 1:1) A pokud pomineme fakt, \u017ee v\u011bt\u0161ina proroctv\u00ed ze Zjeven\u00ed byla napln\u011bna v \u010dasov\u00e9m rozmez\u00ed prvn\u00edho stolet\u00ed zni\u010den\u00edm Jeruzal\u00e9msk\u00e9ho chr\u00e1mu, kniha Zjeven\u00ed kon\u010d\u00ed t\u00edm sam\u00fdm explicitn\u00edm v\u00fdrokem:<\/p>\n<p style=\"padding-left: 30px;\"><em>\u201eTehdy mi and\u011bl \u0159ekl: &#8218;Tato slova jsou v\u011brn\u00e1 a prav\u00e1.&#8216; P\u00e1n B\u016fh, kter\u00fd d\u00e1v\u00e1 Ducha prorok\u016fm, poslal sv\u00e9ho and\u011bla, aby uk\u00e1zal sv\u00fdm slu\u017eebn\u00edk\u016fm, co <strong>se mus\u00ed brzy st\u00e1t<\/strong>.\u201c<\/em><\/p>\n<p>A tak vzhledem k tomu, \u017ee v\u011bt\u0161ina proroctv\u00ed ze Zjeven\u00ed byla vypln\u011bna b\u011bhem prvn\u00edho stolet\u00ed a \u017ee po\u010d\u00e1tek 70 t\u00fddn\u016f z Danielova proroctv\u00ed o letech po 20. roku vl\u00e1dy Artaxerxa vynech\u00e1v\u00e1 nejm\u00e9n\u011b jeden nezapo\u010d\u00edtan\u00fd t\u00fdden let, zvl\u00e1\u0161t\u011b pokud jsme se nerozhodli pro p\u0159epo\u010d\u00edt\u00e1v\u00e1n\u00ed let z lun\u00e1rn\u00edch rok\u016f do rok\u016f sol\u00e1rn\u00edch, ud\u011bl\u00e1me dob\u0159e, kdy\u017e zv\u00e1\u017e\u00edme rozd\u00edln\u00fd \u010dasov\u00fd r\u00e1mec pro 70 t\u00fddn\u016f z Danielova proroctv\u00ed o letech.<\/p>\n<p><strong>OZNA\u010cUJE ARTAXERX\u016eV V\u00ddNOS ZE 7. ROKU JEHO VL\u00c1DY, O ZNOVUOBNOVEN\u00cd CHR\u00c1MOV\u00ddCH OB\u011aT\u00cd, PO\u010c\u00c1TEK 70 T\u00ddDN\u016e Z KNIHY DANIEL?<\/strong><\/p>\n<p>Jedin\u00fdm dal\u0161\u00edm v\u00fdnosem p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edm v \u00favahu je Artaxerx\u016fv edikt ze 7. roku jeho vl\u00e1dy poskytuj\u00edc\u00ed pot\u0159ebn\u00e9 n\u00e1stroje k provozov\u00e1n\u00ed \u017eidovsk\u00fdch ob\u011bt\u00ed v jejich chr\u00e1m\u011b v Jeruzal\u00e9m\u011b, k jeho\u017e znovuvybudov\u00e1n\u00ed dal souhlas u\u017e Darius. Tento v\u00fdnos je v\u00fdznamn\u00fd p\u0159edev\u0161\u00edm proto, \u017ee je jedin\u00fdm v\u00fdnosem ze \u010dty\u0159 m\u00e9dopersk\u00fdch v\u00fdnos\u016f zm\u00edn\u011bn\u00fdch v Bibli, kter\u00e9 poskytuj\u00ed \u00fapln\u00fd text v\u00fdnosu, co\u017e ho odli\u0161uje od t\u011bch zb\u00fdvaj\u00edc\u00edch, jedn\u00e1-li se o d\u016fraz a d\u016fle\u017eitost, je\u017e na n\u011bj klade biblick\u00fd pisatel. Za druh\u00e9, v\u00fdnos ze sedm\u00e9ho roku Artaxerxovy vl\u00e1dy hovo\u0159\u00ed konkr\u00e9tn\u011b o \u017eidovsk\u00e9m ob\u011btn\u00edm syst\u00e9mu, co\u017e p\u0159ekvapiv\u011b koresponduje s kontextem 9. kapitoly Danielova proroctv\u00ed, nebo\u0165 se zde p\u00ed\u0161e:<\/p>\n<p style=\"padding-left: 30px;\"><em>\u201e<strong>Sedmdes\u00e1t t\u00fddn\u016f je lh\u016fta ur\u010den\u00e1 tv\u00e9mu lidu<\/strong> i svat\u00e9mu m\u011bstu, <strong>aby ta vzpoura skon\u010dila a nastal konec h\u0159\u00edchu, aby<\/strong> <strong>o\u010di\u0161t\u011bna byla nepravost a spravedlnost p\u0159i\u0161la nav\u011bky<\/strong>, aby se zpe\u010detilo prorock\u00e9 vid\u011bn\u00ed a <strong>pomaz\u00e1na byla nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed svatyn\u011b<\/strong>. A proto v\u011bz a rozum\u011bj: <strong>Od vyd\u00e1n\u00ed na\u0159\u00edzen\u00ed, aby byl Jeruzal\u00e9m obnoven,<\/strong> a\u017e k Mesi\u00e1\u0161i v\u016fdci (v\u00e9vodovi) <strong>sedmero t\u00fddn\u016f uplyne a \u0161edes\u00e1t dva t\u00fddny<\/strong>&#8230;\u201c (Daniel 9:24-25)<\/em><\/p>\n<p>I kdy\u017e je znovuvybudov\u00e1n\u00ed hradeb v tomto proroctv\u00ed zm\u00edn\u011bno pozd\u011bji, nesm\u00edme opominout fakt, \u017ee toto proroctv\u00ed nikdy ne\u0159\u00edk\u00e1, \u017ee by znovuvybudov\u00e1n\u00ed hradeb m\u011blo ozna\u010dovat \u010dasov\u00fd r\u00e1mec. Sp\u00ed\u0161e toto <em>\u201evyd\u00e1n\u00ed na\u0159\u00edzen\u00ed,<strong> aby byl Jeruzal\u00e9m obnoven, <\/strong>a\u017e k Mesi\u00e1\u0161i v\u016fdci (v\u00e9vodovi)\u201c<\/em> m\u011blo ozna\u010dovat po\u010d\u00e1tek. D\u016fraz je kladen na ob\u011bti, kter\u00e9 m\u011bly b\u00fdt obnoveny, dokud Mesi\u00e1\u0161 <em>\u201eneu\u010din\u00ed konec h\u0159\u00edchu,<\/em>\u201c aby <em>\u201espravedlnost p\u0159i\u0161la nav\u011bky&#8230; a pomaz\u00e1na byla nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed svatyn\u011b.\u201c<\/em> <strong>A proto edikt ze 7. roku vl\u00e1dy Artaxerxe o znovuobnoven\u00ed uct\u00edv\u00e1n\u00ed v \u017eidovsk\u00e9m chr\u00e1m\u011b a znovuzaveden\u00ed ob\u011bt\u00ed skv\u011ble koresponduje s kontextem 9. kapitoly Daniela!<\/strong><\/p>\n<p>Tud\u00ed\u017e od 7. roku vl\u00e1dy Artaxerxa lze snadno vypo\u010d\u00edtat, kdy se naplnilo 70 t\u00fddn\u016f z Danielova proroctv\u00ed. Za\u010dneme datem 458 p\u0159. n. l. a skon\u010d\u00edme rokem 33 n. l. (458 p\u0159. n. l. -490 let = 32 + 1 rok pro 0 n. l.), co\u017e je p\u0159edpokl\u00e1dan\u00e9 datum pro Je\u017e\u00ed\u0161ovo uk\u0159i\u017eov\u00e1n\u00ed a roztr\u017een\u00ed chr\u00e1mov\u00e9 opony, tedy pro spln\u011bn\u00ed Danielova proroctv\u00ed, \u201eaby spravedlnost p\u0159i\u0161la nav\u011bky!\u201c Kdy\u017e Je\u017e\u00ed\u0161 zem\u0159el, splnila se nejen tato \u010d\u00e1st proroctv\u00ed; On t\u00e9\u017e pomazal nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed svatyni v nebi, abychom tam uct\u00edvali, jak dokl\u00e1d\u00e1 pisatel listu \u017did\u016fm:<\/p>\n<p style=\"padding-left: 30px;\"><em>\u201eBrat\u0159i, <\/em><strong><em>d\u00edky Je\u017e\u00ed\u0161ov\u011b krvi te\u010f m\u00e1me svobodn\u00fd p\u0159\u00edstup do t\u00e9 prav\u00e9 svatyn\u011b<\/em><\/strong><em> tou novou a \u017eivou cestou, kterou n\u00e1m otev\u0159el skrze oponu, to jest jeho t\u011blo. M\u00e1me tak\u00e9 velik\u00e9ho kn\u011bze nad Bo\u017e\u00edm <\/em>domem<em>, a proto p\u0159istupme s opravdov\u00fdm srdcem, v pln\u00e9 jistot\u011b v\u00edry, se srdcem o\u010di\u0161t\u011bn\u00fdm od \u0161patn\u00e9ho sv\u011bdom\u00ed a s t\u011blem omyt\u00fdm \u010distou vodou.\u201c<\/em> <em>(\u017did\u016fm 10:19-22)<\/em><\/p>\n<p>Nejen, \u017ee datum 458 p\u0159. n. l. umo\u017e\u0148uje napln\u011bn\u00ed cel\u00e9 periody 70 t\u00fddn\u016f let b\u011bhem Je\u017e\u00ed\u0161ova \u017eivota a Jeho smrti a pomaz\u00e1n\u00ed Bo\u017e\u00edho duchovn\u00edho chr\u00e1mu v nebi (Zjeven\u00ed 11:19), ale tak\u00e9 umo\u017e\u0148uje <em>\u201e<\/em><em>Mesi\u00e1\u0161i v\u016fdci (v\u00e9vodovi)\u201c<\/em> z 9. kapitoly Daniela, aby za\u010dal svou slu\u017ebu ve v\u011bku <em>\u201e<\/em><em>asi 30 let\u201c <\/em>(Luk\u00e1\u0161 3:23), tj. v 69. t\u00fddnu podle Danielova proroctv\u00ed. Jak to? Dovolte mi to vysv\u011btlit.<\/p>\n<p>Podle historick\u00fdch z\u00e1znam\u016f jsou mo\u017en\u00e1 pouze dv\u011b data p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed v \u00favahu pro Je\u017e\u00ed\u0161ovu smrt, budeme-li akceptovat, \u017ee byl uk\u0159i\u017eov\u00e1n v p\u00e1tek. Jsou to roky 30 n. l. nebo 33 n. l. Zat\u00edmco se traduje, \u017ee Je\u017e\u00ed\u0161 zem\u0159el ve sv\u00fdch 33 letech kolem roku 30 n. l. nebo 33 n. l., historick\u00e9 z\u00e1znamy ve skute\u010dnosti ukazuj\u00ed, \u017ee byl star\u0161\u00ed, sp\u00ed\u0161e mu bylo 35 nebo 38 let, proto\u017ee Herodes zem\u0159el kolem roku 4 p\u0159. n. l. Vzhledem k tomu, \u017ee byl t\u00edm, kdo vydal ustanoven\u00ed, aby byli zabiti v\u0161ichni dvoulet\u00ed chlapci, a Je\u017e\u00ed\u0161 se narodil za jeho vl\u00e1dy, je pravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00ed datum Je\u017e\u00ed\u0161ova narozen\u00ed kolem roku 6 p\u0159. n. l. nebo 5 p\u0159. n. l.<\/p>\n<p>Tak\u017ee pokud se Je\u017e\u00ed\u0161 narodil kolem roku 5 p\u0159. n. l., <strong>30. rok Jeho \u017eivota nastal kolem roku 26 n. l., co\u017e souhlas\u00ed s Danielov\u00fdm proroctv\u00edm, \u017ee uplyne 69 t\u00fddn\u016f let, <\/strong><em>\u201e<\/em><strong><em>a\u017e k Mesi\u00e1\u0161i v\u016fdci (v\u00e9vodovi).<\/em><\/strong><em>\u201c<\/em> V\u00fdpo\u010dtem 458 p\u0159. n. l. &#8211; 483 let (69 t\u00fddn\u016f) se dostaneme na spr\u00e1vn\u00e9 datum 26 n. l., kdy Je\u017e\u00ed\u0161ovi bylo <em>\u201e<\/em><em>asi 30 let,\u201c <\/em>a to se shoduje s dobou, kdy za\u010dal svou slu\u017ebu Jan K\u0159titel, aby p\u0159ipravil P\u00e1novi cestu (Malachi\u00e1\u0161 3:1), v patn\u00e1ct\u00e9m roce vl\u00e1dy c\u00edsa\u0159e Tiberia (Luk\u00e1\u0161 3:1-2).<\/p>\n<p><span style=\"line-height: 1.5;\">A nyn\u00ed se nask\u00fdt\u00e1 ot\u00e1zka, kdy nastal, jak je uvedeno v Bibli, 15. rok vl\u00e1dy c\u00edsa\u0159e Tiberia. Historikov\u00e9 se sice shoduj\u00ed, \u017ee vl\u00e1dl od roku 14 n. l. do roku 37 n. l., tud\u00ed\u017e 15. rok jeho vl\u00e1dy vych\u00e1z\u00ed kolem roku 29 n. l., p\u0159\u00edli\u0161 dlouho po Je\u017e\u00ed\u0161ov\u00fdch 30. narozenin\u00e1ch, kter\u00e9 ud\u00e1vaj\u00ed za\u010d\u00e1tek slu\u017eby, jak Jeho tak i Jana K\u0159titele, a p\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b na to, aby 69. t\u00fdden za\u010dala Je\u017e\u00ed\u0161ova slu\u017eba. Starov\u011bk\u00e9 historick\u00e9 z\u00e1znamy ale poukazuj\u00ed, \u017ee Tiberius spoluvl\u00e1dl se sv\u00fdm p\u0159edch\u016fdcem, c\u00edsa\u0159em Augustem, ji\u017e od roku 11 n. l. nebo roku 12 n. l., co\u017e upravilo 15. rok Tiberiovy vl\u00e1dy na rok 26 n. l. nebo rok 27 n. l.<\/span><a style=\"line-height: 1.5;\" href=\"#fn1b\">3.<\/a><span style=\"line-height: 1.5;\">\u00a0<\/span><a id=\"fn1a\" name=\"fn1a\"><\/a>\u00a0 Mimo to \u017eid\u00e9 reagovali na Je\u017e\u00ed\u0161ova proro<em>c<\/em>k\u00e1 tvrzen\u00ed o jeho smrti a vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed v\u00fdrokem zaznamenan\u00fdm u Jana 2:20:<\/p>\n<p style=\"padding-left: 30px;\"><em>\u201e\u2018Tento chr\u00e1m se stav\u011bl \u010dty\u0159icet \u0161est let!\u2019 \u0159ekli na to \u017did\u00e9. \u2018A ty ho postav\u00ed\u0161 za t\u0159i dny?\u2019<\/em>\u201c<\/p>\n<p>SZ toho plyne: pokud se Herod\u016fv chr\u00e1m za\u010dal stav\u011bt v roce 20 p\u0159. n. l., byl star\u00fd 46 let, kdy\u017e Je\u017e\u00ed\u0161 p\u0159edpov\u011bd\u011bl jeho zni\u010den\u00ed, tak\u017ee je n\u00e1m zn\u00e1mo, \u017ee Je\u017e\u00ed\u0161 \u0159ekl tento v\u00fdrok kolem roku 27 n. l. Podle Luk\u00e1\u0161ova prohl\u00e1\u0161en\u00ed, \u017ee Je\u017e\u00ed\u0161i bylo asi 30 let, kdy\u017e zapo\u010dal svou slu\u017ebu, doch\u00e1z\u00edme k dal\u0161\u00edmu d\u016fkazu, kter\u00fd ukazuje, \u017ee rok 26 n. l. doopravdy ozna\u010duje 69. t\u00fdden, <em>\u201e<\/em><em>a\u017e k Mesi\u00e1\u0161i v\u016fdci (v\u00e9vodovi)\u201c, <\/em>jen\u017e za\u010dal svou slu\u017ebu.<\/p>\n<p>P\u0159ipo\u010dteme-li k roku 26 n. l. zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed t\u00fdden ud\u00e1vaj\u00edc\u00ed 7 let, dostaneme Je\u017e\u00ed\u0161ovo \u201ezabit\u00ed\u201c a p\u0159\u00edchod \u201espravedlnosti nav\u011bky\u201c bu\u010f uprost\u0159ed posledn\u00edho t\u00fddne, v roce 30 n. l., nebo na jeho konci, v roce 33 n. l.!!<\/p>\n<p>Je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee kdy\u017e po\u010d\u00edt\u00e1me 70 t\u00fddn\u016f z Danielova proroctv\u00ed od Artaxerxova v\u00fdnosu ze 7. roku jeho vl\u00e1dy, jen\u017e nastal v roce 458 p\u0159. n. l., souhlas\u00ed to nejen s historiky preferovan\u00fdmi daty z astronomick\u00fdch z\u00e1znam\u016f, ale tak\u00e9 s chronologi\u00ed Je\u017e\u00ed\u0161ova \u017eivota a slu\u017eby uveden\u00e9 v Nov\u00e9m Z\u00e1kon\u011b. Tud\u00ed\u017e m\u016f\u017eeme s ur\u010ditost\u00ed prohl\u00e1sit, \u017ee 70 t\u00fddn\u016f z 9. kapitoly Daniela se vyplnilo p\u0159esn\u011b do punt\u00edku!<\/p>\n<p><strong>SMLOUVA V JEDNOM T\u00ddDNU<\/strong><\/p>\n<p>Jak jsme ji\u017e vid\u011bli, po\u010d\u00edt\u00e1me-li s Artaxerxov\u00fdm v\u00fdnosem ze 7. roku jeho vl\u00e1dy, pln\u00fdch 70 t\u00fddn\u016f z 9. kapitoly Daniela se dovr\u0161ilo v roce 33 n. l. S t\u011bmito dv\u011bma mo\u017en\u00fdmi daty Je\u017e\u00ed\u0161ovy smrti m\u016f\u017eeme p\u0159i\u0159adit k Jeho smrti bu\u010f konec posledn\u00edho t\u00fddne, rok 33 n. l., anebo prost\u0159edek posledn\u00edho t\u00fddne, rok 30 n. l. P\u0159i\u0159ad\u00edme-li k Je\u017e\u00ed\u0161ov\u011b smrti rok 33 n. l., samotn\u00fd konec 70 t\u00fddn\u016f let, vyskytne se probl\u00e9m, proto\u017ee Daniel 9:25-27 konkr\u00e9tn\u011b uv\u00e1d\u00ed, \u017ee <em>\u201e<\/em><em>Mesi\u00e1\u0161 v\u016fdce (v\u00e9voda)\u201c<\/em> <em>\u201ev p\u016fli<\/em> <em>t\u00fddne ob\u011btem i dar\u016fm konec u\u010din\u00ed.\u201c <\/em><\/p>\n<p>Jestli\u017ee Je\u017e\u00ed\u0161 za\u010dal potvrzovat svou \u201esmlouvu s mnoh\u00fdmi\u201c (to jest, Novou smlouvu se sv\u00fdmi n\u00e1sledovn\u00edky) na za\u010d\u00e1tku posledn\u00edho t\u00fddne z 9. kapitoly Daniela (v 69. t\u00fddnu) v roce 26 n. l., potom je pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee v\u00fdrok o \u201ep\u016fli t\u00fddne,\u201c kdy \u201eob\u011btem i dar\u016fm konec u\u010din\u00ed,\u201c odkazuje na Jeho smrt v roce 30 n. l., kdy se roztrhla chr\u00e1mov\u00e1 opona, a pot\u00e9 se uk\u00e1zala \u201eohavnost,\u201c je\u017e chr\u00e1m zni\u010dila \u00fapln\u011b, kdy\u017e byl v roce 70 n. l. zni\u010den Jeruzal\u00e9m.<\/p>\n<p>P\u0159esto s t\u00edm n\u011bkte\u0159\u00ed u\u010denci nesouhlas\u00ed, konkr\u00e9tn\u011b ti, co se dr\u017e\u00ed futuristick\u00e9ho pohledu zalo\u017een\u00e9ho na jejich sol\u00e1rn\u00edm\/lun\u00e1rn\u00edm v\u00fdpo\u010dtu od 20. roku Artaxerxovy vl\u00e1dy a kte\u0159\u00ed tvrd\u00ed, \u017ee posledn\u00ed t\u00fdden z 9. kapitoly Daniela se spln\u00ed teprve v budoucnosti. Tito u\u010denci v\u011b\u0159\u00ed, \u017ee proroctv\u00ed z Daniel 9:27 zmi\u0148uj\u00edc\u00ed se o <em>\u201ev\u00e9vodovi, kter\u00fd p\u0159ich\u00e1z\u00ed\u201c v<\/em> Daniel 9:26 se t\u00fdk\u00e1 n\u011bjak\u00e9ho budouc\u00edho antikrista a ne <em>\u201cMesi\u00e1\u0161e v\u00e9vody\u201c<\/em> zm\u00edn\u011bn\u00e9ho ve 25. ver\u0161i. Kter\u00fd v\u00fdklad tedy nejl\u00e9pe vyhovuje kontextu Daniel 9:25-27?<\/p>\n<p>Abychom porozum\u011bli cel\u00e9mu v\u00fdznamu tohoto odd\u00edlu, p\u0159e\u010dteme si jej ze <em>Slova na cestu, <\/em>kter\u00e9 poskytuje p\u0159esn\u011bj\u0161\u00ed pohled:<\/p>\n<p style=\"padding-left: 30px;\"><em>\u201eDob\u0159e se zamysli a sna\u017e se to pochopit: Od chv\u00edle, kdy bude d\u00e1n p\u0159\u00edkaz, aby se izraelsk\u00fd lid vr\u00e1til z babylonsk\u00e9ho zajet\u00ed a znovu vybudoval Jeruzal\u00e9m, a\u017e <strong>do vystoupen\u00ed <u>Mesi\u00e1\u0161e (Mesi\u00e1\u0161e V\u016fdce)<\/u> uplyne nejprve sedm a potom \u0161edes\u00e1t dva t\u00fddn\u016f.<\/strong> Vystav\u011bj\u00ed cel\u00e9 m\u011bsto a vykopou hradn\u00ed p\u0159\u00edkop. Bude to v\u0161ak t\u011b\u017ek\u00e1 doba. <strong>Po \u0161edes\u00e1ti dvou t\u00fddnech <u>zabij\u00ed Mes<\/u>i<u>\u00e1\u0161e<\/u><\/strong> <strong>a (m\u011bsto i svatyn\u011b nebude jeho) nikdo se ho nezastane. Lid <u>toho Mesi\u00e1\u0161e (V\u016fdce)<\/u>, kter\u00fd vystoup\u00ed, zap\u0159\u00ed\u010din\u00ed z\u00e1nik sv\u00e9ho m\u011bsta i chr\u00e1mu<\/strong>. Konec p\u0159ijde jako potopa, a boje na tom m\u00edst\u011b budou trvat a\u017e do konce \u010dasu. O zpusto\u0161en\u00ed je ji\u017e rozhodnuto. <strong><u>Mesi\u00e1\u0161 (On)<\/u> s mnoh\u00fdmi v posledn\u00edm t\u00fddnu (v jednom t\u00fddnu) <u>upevn\u00ed smlouvu<\/u> a v polovin\u011b tohoto sedmdes\u00e1t\u00e9ho t\u00fddne <u>zp\u016fsob\u00ed, \u017ee v\u0161echny ob\u011bti ztrat\u00ed smysl<\/u><\/strong>. P\u0159ijde rychle pusto\u0161itel se sv\u00fdmi ohavn\u00fdmi modlami. Av\u0161ak i jeho ur\u010dit\u011b stihne zk\u00e1za.<\/em>\u201c<\/p>\n<p>Tento p\u0159eklad ukazuje spojitost s Je\u017e\u00ed\u0161ovou smrt\u00ed a s t\u00edm, \u017ee \u201e<strong><em>m\u011bsto i svatyn\u011b nebude jeho,<\/em><\/strong>\u201c proto\u017ee Je\u017e\u00ed\u0161 (V\u016fdce) byl uveden <em>\u201e<strong>novou a \u017eivou cestou<\/strong>\u201c<\/em> do <em>\u201e<strong>t\u00e9 prav\u00e9 svatyn\u011b<\/strong>\u201c<\/em> skrze oponu sv\u00e9ho t\u011bla \u2013 viz \u017did\u016fm 10:19-20. T\u00edm se zcela naplnilo prorock\u00e9 slovo z Daniel 9:24: <em>\u201epomaz\u00e1na byla nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed svatyn\u011b.\u201c <\/em><\/p>\n<p>Na z\u00e1v\u011br, p\u0159esto\u017ee je Je\u017e\u00ed\u0161 nazv\u00e1n \u201e<em>Mesi\u00e1\u0161em v\u016fdcem\u201c <\/em>nebo<em> \u201eMesi\u00e1\u0161em v\u00e9vodou,\u201c<\/em> (v z\u00e1vislosti na p\u0159ekladu), nikde se v kontextu v\u00fdslovn\u011b ne\u0159\u00edk\u00e1, \u017ee by se jednalo o dva odli\u0161n\u00e9 v\u016fdce (to jest, o Je\u017e\u00ed\u0161e a o takzvan\u00e9ho antikrista). Sp\u00ed\u0161e z textu p\u0159irozen\u011b vypl\u00fdv\u00e1, co v\u016fdce neboli v\u00e9voda, to jest Mesi\u00e1\u0161, vykon\u00e1, a\u017e p\u0159ijde.<\/p>\n<p>Tud\u00ed\u017e d\u00e1v\u00e1 smysl, \u017ee tento posledn\u00ed t\u00fdden z 9. kapitoly Daniela sv\u011bd\u010d\u00ed o Nov\u00e9 smlouv\u011b, kterou Je\u017e\u00ed\u0161 dovedl do zd\u00e1rn\u00e9ho konce svou smrt\u00ed uprost\u0159ed tohoto t\u00fddne, kdy u\u010dinil konec ob\u011btem. Tak\u017ee kdy\u017e kolem roku 33 n. l. povolal apo\u0161tola Pavla k pohan\u016fm (Galatsk\u00fdm 2:7-9), vid\u00edme, jak t\u00edm ozna\u010dil napln\u011bn\u00ed Bo\u017e\u00edho \u010dasov\u00e9ho pl\u00e1nu pro doslovn\u00fd \u017eidovsk\u00fd n\u00e1rod v souladu s Daniel 9:24-27. Nebo\u0165 se otev\u0159elo evangelium pohan\u016fm, a t\u00edm se z dvoj\u00edho Bo\u017e\u00edho lidu (\u017did\u016f a pohan\u016f) stal jeden n\u00e1rod, jak potvrzuj\u00ed Pavlova slova v Efezsk\u00fdm 2:12-20. Z toho d\u016fvodu se jev\u00ed n\u00ed\u017ee uveden\u00fd diagram pro historick\u00fd z\u00e1znam chronologie 70 t\u00fddn\u016f z knihy Daniel jako nejl\u00e9pe vyhovuj\u00edc\u00ed biblick\u00e9mu textu:<\/p>\n<p><a href=\"http:\/\/www.witforjesus.org\/images\/long\/4jehovah\/70-weeks-ct.png.jpg\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"aligncenter\" src=\"http:\/\/www.witforjesus.org\/images\/long\/4jehovah\/70-weeks-ct.png\" alt=\"\" width=\"1914\" height=\"521\" \/><\/a><\/p>\n<p>==============<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p><span style=\"color: #0000ff;\"><span style=\"text-decoration: underline;\"><a id=\"footnote1bb\" name=\"footnote1bb\"><\/a><a href=\"#footnote1aa\">**.<\/a><\/span><\/span>\u00a0Jeliko\u017e se \u010desk\u00e9 p\u0159eklady trochu li\u0161\u00ed od anglick\u00e9 verze uveden\u00e9 v tomto \u010dl\u00e1nku, jsou v z\u00e1vork\u00e1ch v\u00fdrazy odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed anglick\u00e9 verzi.<\/p>\n<p><span style=\"color: #0000ff;\"><span style=\"text-decoration: underline;\"><a id=\"footnote1b\" name=\"footnote1b\"><\/a><a href=\"#footnote1a\">1.<\/a><\/span><\/span> Pokud nen\u00ed uvedeno jinak, jsou ve\u0161ker\u00e9 citace P\u00edsma z <em>Bible 21.<\/em><\/p>\n<p><span style=\"color: #0000ff;\"><span style=\"text-decoration: underline;\"><a id=\"footnote2b\" name=\"footnote2b\"><\/a><a href=\"#footnote2a\">2.<\/a><\/span><\/span> Odchylka jednoho roku v historick\u00fdch datech ud\u00e1vaj\u00edc\u00edch dobu vl\u00e1dy starov\u011bk\u00fdch kr\u00e1l\u016f se t\u00fdk\u00e1 neshody v tom, zda je zapo\u010d\u00edt\u00e1n i n\u00e1stupn\u00ed rok vl\u00e1dy. Vzhledem k tomu, \u017ee prvn\u00ed rok vl\u00e1dy jednoho kr\u00e1le \u010dasto spad\u00e1 do t\u00e9ho\u017e kalend\u00e1\u0159n\u00edho roku jako posledn\u00ed rok vl\u00e1dy p\u0159ede\u0161l\u00e9ho kr\u00e1le, mnoz\u00ed historikov\u00e9 mezi po\u010d\u00edtan\u00e9 roky nezahrnuj\u00ed \u201en\u00e1stupn\u00ed rok\u201c (neboli prvn\u00ed rok vl\u00e1dy) n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho kr\u00e1le, aby se vyhnuli opakov\u00e1n\u00ed rok\u016f mezi posledn\u00edm rokem vl\u00e1dy p\u0159ede\u0161l\u00e9ho kr\u00e1le a n\u00e1stupn\u00edm rokem vl\u00e1dy nov\u00e9ho kr\u00e1le. A p\u0159esto jin\u00e9 starov\u011bk\u00e9 z\u00e1znamy, zvl\u00e1\u0161t\u011b v \u017eidovsk\u00e9m syst\u00e9mu, s n\u00e1stupn\u00edm rokem po\u010d\u00edtaj\u00ed. Z toho vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee jsou data \u010dasto ud\u00e1v\u00e1na s odchylkou jednoho roku, tj. 475\/474 p\u0159. n. l. respektive 465\/464 p\u0159. n. l., aby bylo vyhov\u011bno po\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed vl\u00e1dn\u00edch let jednak s n\u00e1stupn\u00edmi a jednak bez n\u00e1stupn\u00edch rok\u016f vl\u00e1.<\/p>\n<p><a href=\"#fn1a\">3.<\/a>\u00a0<a id=\"fn1a2\" name=\"fn1b\"><\/a>\u00a0 Viz <a href=\"http:\/\/legacy.fordham.edu\/halsall\/ancient\/suet-tiberius-rolfe.asp\"><strong>Sekce XX a XXI od Suetonia,\u00a0<em>De Vita Caesarum<\/em><\/strong><\/a>,\u00a02. svazek, angl. p\u0159ekl. J. C. Rolfe (Cambridge, Mass: Harvard University Press, 1920), strany 291-401 na\u00a0 <a href=\"http:\/\/legacy.fordham.edu\/halsall\/ancient\/suet-tiberius-rolfe.asp\">http:\/\/legacy.fordham.edu\/halsall\/ancient\/suet-tiberius-rolfe.asp<\/a>\u00a0nebo aktualizovan\u00fd anglick\u00fd p\u0159eklad ve <em>The Twelve Caesars: <\/em>Gaius Suetonius Tranquillus, angl. p\u0159ekl. Robert Graves, rev Michael Grant (London, England: Penguin Group, 1979), str. 120, kde starov\u011bk\u00fd historik Suetonius poznamen\u00e1v\u00e1, \u017ee dva roky po vojensk\u00e9m ta\u017een\u00ed Tiberia do N\u011bmecka a Illyriky, kter\u00e9 skon\u010dilo v roce 9 n. l., mu byla ud\u011blena nad provinciemi spoluvl\u00e1da s Augustem (kolem roku 11 nebo 12 n. l). Biblick\u00fd u\u010denec John McArthur t\u00e9\u017e souhlas\u00ed s rokem 11 n.l. jako\u017eto datem za\u010d\u00e1tku Tiberiovy vl\u00e1dy, viz Tiberiovo spoluregenstv\u00ed v pozn\u00e1mce pod \u010darou na stran\u011b 67 v <em>One Perfect Life, <\/em>(Nashville, TN: Thomas Nelson, 2012).<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>ZA\u010cALO 70 T\u00ddDN\u016e Z DANIELOVA PROROCTV\u00cd ARTAXERXOV\u00ddM V\u00ddNOSEM Z 20. ROKU JEHO VL\u00c1DY V ROCE 455 P\u0158. N. L. ANEBO V ROCE 445 P\u0158. N. L.? Proroctv\u00ed o 70 t\u00fddnech uveden\u00e9 v 9. kapitole Daniela je z\u00e1sadn\u00ed, proto\u017ee vyhla\u0161uje nejen p\u0159\u00edchod Je\u017e\u00ed\u0161e, Mesi\u00e1\u0161e, na zem, aby \u201enastal konec h\u0159\u00edchu&#8230; spravedlnost p\u0159i\u0161la nav\u011bky&#8230; pomaz\u00e1na byla nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed&#8230;<\/p>\n","protected":false},"author":6,"featured_media":18915,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[579,107,619],"tags":[252],"class_list":["post-18901","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-1914-607-czt","category-biblicke-odpovedi","category-dejiny-svedku-jehovovych","tag-falesne-proroctvi","wpcat-579-id","wpcat-107-id","wpcat-619-id"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.4jehovah.org\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18901","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.4jehovah.org\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.4jehovah.org\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.4jehovah.org\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/users\/6"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.4jehovah.org\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=18901"}],"version-history":[{"count":12,"href":"https:\/\/www.4jehovah.org\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18901\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":18914,"href":"https:\/\/www.4jehovah.org\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/18901\/revisions\/18914"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.4jehovah.org\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media\/18915"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.4jehovah.org\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=18901"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.4jehovah.org\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=18901"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.4jehovah.org\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=18901"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}