Jak mohu odpustit svému otci, svědku Jehovovu, který mne zneužil, a starším, kteří s tím nic nedělali?

Mountain Flowers

.:JAK MOHU ODPUSTIT SVÉMU OTCI, SVĚDKU JEHOVOVU, KTERÝ MNE ZNEUŽIL, A STARŠÍM, KTEŘÍ S TÍM NIC NEDĚLALI?

“„Píši vám, protože jsem hodně naštvaná na starší ze sboru svědků Jehovových, kam jsem chodila, když jsem vyrůstala. Můj otec byl duševně nemocný a nás bil a zneužíval. Starší v sále Království s tím nic neudělali. Ve svých 14 letech jsem konfrontovala jednoho z vedoucích starších a zeptala se ho, proč nic neudělá s násilnickým chováním mého otce. Řekl: “A co bych s tím měl dělat?” Je to stará písnička: “Ať se o to postará Jehova,” která v podstatě znamená, že se bude jeho chování ignorovat a že se bude předstírat, že se nic nestalo. Teď mi je 32 let a mám problém, abych nevybuchla, když k mým dveřím přijdou svědkové Jehovovi. Říkám jim, co se stalo v mé rodině, aby se dozvěděli, že v jejich sboru bylo něco hrozného a spravedlnost nefungovala. Vím, že potřebuji „odpustit,“ když jsem teď znovuzrozená věřící v Ježíše Krista, nemohu si však pomoci, ale štve mě, když mne nazývají „odpadlíkem.“ Musela jsem dokonce pohrozit, že zavolám policii, abych přiměla jednoho staršího odejít od mých dveří poté, co jsem mu řekla o své minulosti a proč jsem odešla. Jsem naštvaná na celou organizaci. Jsou zvrácení! Každopádně se tím teď zabývám.“

NAŠE ODPOVĚĎ:

Milá přítelkyně,

Z tvého hlasu slyším bolest a hněv. Rozhodně se můžeme s těmito pocity ztotožnit. Máš veškeré právo být naštvaná kvůli nedostatku spravedlnosti vůči sobě a svým sourozencům. Viděli jsme, jak se odehrávají příběhy podobné tomu tvému, kde starší ututlali zneužití tou samou výmluvou, že se Jehova o to jednou postará. Neuvědomili si totiž, že Písmo učí, že samotní starší jsou prostředky, které Jehova používá, aby chránil své ovce na zemi.

Dávejte pozor na sebe i na celé stádo, ve kterém si vás Duch svatý ustanovil za strážce, abyste byli pastýři Boží církve, kterou si Bůh získal krví vlastního Syna.“—Skutky 20:28 1.

Ti starší se vůči tobě a tvým sourozencům zachovali špatně, protože se odmítli vzepřít zneužívání tím, že by informovali příslušné úřady a že by odebrali tvému otci jeho přednosti ve sboru a pohrozili mu odnětím pospolitosti, když se dobrovolně nepřihlásí do odborně vedeného programu na zvládání hněvu a svého násilnického chování. Od těchto starších bude vyžadováno, aby vydali počet Jehovovi za svou nedostatečnou ochranu těch, kteří byli v jejich péči. Jejich tvrzení, že se Jehova o to postará, je pravdivé, avšak Jehova se o to vskutku postará tak, že JE ODSOUDÍ společně s tvým otcem!

PEDOFILIE, SEXUÁLNÍ ZNEUŽÍVÁNÍ A POLITIKA STRÁŽNÉ VĚŽE:

V Matouši 18:15-17 poskytuje Písmo jasné vodítko, jak by se měla v křesťanském sboru uplatňovat spravedlnost.

„Když tvůj bratr zhřeší, jdi a pokárej ho mezi čtyřma očima; dá-li si říci, získal jsi svého bratra. Nedá-li si říci, přiber k sobě ještě jednoho nebo dva, aby ÚSTY DVOU NEBO TŘÍ SVĚDKŮ BYLA POTVRZENA KAŽDÁ VÝPOVĚĎ. Jestliže ani je neuposlechne, oznam to církvi; jestliže však neuposlechne ani církev, ať je ti jako pohan nebo celník.“

Otázka sexuálního zneužití je v organizaci svědků Jehovových obtížná. Pokud existuje pouze jedna oběť, která o zneužití vypovídá, jediné, co pedofil a pachatel zneužití z řad svědků Jehovových musí udělat, je vyhnout se právnímu výboru, který s ním vedou starší, tak že popře nařčení ze zneužití.  Protože politika Strážné věže přikazuje, že musí být nejméně dva „svědkové,“ kteří delikt viděli, nebo kteří byli oběťmi delikventa, předtím, než starší podniknou kroky proti delikventovi, pedofilové a pachatelé zneužití mohou snadno zneužívat oběti od jednoho sboru ke druhému. Vzhledem k tomu, že by žádný pedofil neprovedl svou činnost na veřejnosti, kde by nutně bylo více svědků než jeden, jestliže pečlivě přesvědčí své oběti, že nebude zakročeno, protože existuje jenom jeden člověk, který by dosvědčil zneužití, je z toho vidět, jak politika Strážné věže vyžadující dva a více svědků nějakého deliktu přispívá k tomu, co někteří nazvali ve Strážné věži „Rájem pedofilů.“

Než aby bylo v kontextu biblického principu v 18. kapitole Matouše vyžadováno dva a více svědků deliktu, spíše se zde hovoří o důležitosti dvou a více svědků, kteří vidí pachatelovo odmítnutí činit pokání ze svého špatného jednání, když je s tím konfrontován. 2. K tomu dojde jen, když je konfrontace s pachatelem (v tomto případě tvým otcem) přítomno dva a více svědků, kdy jsou starší oprávněni odebrat mu jeho přednosti anebo ho vyloučit, pokud ve zneužívání pokračuje a odmítá své problémy řešit s odborníkem.

Protože si organizace Strážná věž neustále volí, že si zachová zdání své veřejné image, zakrývá vážné případy zneužívání, jako je ten tvůj, výroky: „Ať se o to postará Jehova.“ nebo „Nemáme dost svědků, tak se s tím nedá nic dělat.“ Služba Silent Lambs v roce 2002 oznámila, že je kontaktovaly tři různé vnitřní zdroje z ústředí Strážné věže, které potvrdily, že Společnost uchovává důvěrné záznamy 23 720 pachatelů, kteří zneužili děti 3. a kteří jsou v této organizaci. I když je pravda, že v případech, kde se zneužití potvrdilo a bylo zapsáno do databáze, právníci Strážné věže vyšetřovali zneužití a provedli o něm záznam pro místní úřady, když byly tyto záznamy požadovány zákonem, SilentLambs.org uvádí, že v 36 státech Spojených států není takový záznam vyžadován. Tudíž si lze jen představit, že kromě 23 720 registrovaných zneužití dětí pachateli z organizace musí existovat mnohem více neregistrovaných pachatelů zneužití, kteří mohou pokračovat ve svých činnostech se svědky Jehovovými, zatímco jsou jejich oběti přinuceny v tichosti trpět.

CO JE A CO NENÍ ODPUŠTĚNÍ…

Je bezpochyby pochopitelné, proč je pro tebe obtížné těm starším „odpustit.“ Vskutku, tato organizace není „nemocná“ jen duchovně, ale též je „nemocná“ fyzicky. Musíme s ní soucítit, protože její hřích je Bohu Jehovovi odporný a bude ji soudit, nebude-li činit pokání a neobrátí se k pravému biblickému Ježíši, aby byla uzdravena.

Co se týče odpuštění, pokud řádně nerozumíš tomu, co je a co není opravdové odpuštění, můžeš mít mylný dojem, že odpustit od tebe vyžaduje omilostnit pachatele a jednat s ním, jako by neudělal nic špatného, co rozbilo váš vztah, bez ohledu na to, zda činí pokání ze svého jednání vůči tobě.  Možná cítíš, že odpustit znamená přehlížet zlo na tobě spáchané. To není pravé biblické odpuštění!

„Odpouští“ Bůh Otec hříšníkům automaticky tak, že je omilostňuje, i když odmítají činit pokání ze svých hříchů?  Co takhle typický příběh otcova odpuštění svému marnotratnému synovi v 15. kapitole Lukáše? Omilostnil by svého syna, kdyby jeho syn nikdy nečinil pokání ze svého jednání a nechtěl se usmířit? Jsem si jista, že budeš souhlasit s tím, že v obou případech je odpovědí „ne.“

Předtím, než je možné zcela odpustit (což zahrnuje omilostnění špatného, jež bylo spácháno, a obnovení vztahu), musí provinilec činit pokání a chtít se usmířit s člověkem, kterému ublížil. Pokud tak nejedná, není tvou povinností ho omilostnit ani přehlížet jeho chování a nechat ho, aby ve zneužívání pokračoval. I když však není vyžadováno omilostnění nekajícího pachatele, NEZNAMENÁ to, že nemusíš odpustit. Existuje rozdíl mezi tím, když někomu odpustíš a když jeho přestoupení omilostníš.

Odpuštění má co do činění s tvou vnitřní reakcí srdce vůči pachateli. Když odpouštíš biblickým způsobem, vydáváš pachatele do Božích rukou a osvobozuješ sebe, aby tvůj život nebyl ovládán hořkostí, hněvem a nenávistí. Jestliže pachatel odmítá činit pokání, odpuštění může také znamenat, že vztyčíš nezbytné hranice, aby ses chránila před dalším zneužitím. Ve vážných případech zneužití, jako je ten tvůj, je to často naprosto nutné. Jakmile ty, jakožto ta, na níž bylo zneužití spácháno, uděláš všechno, co můžeš, abys konfrontovala zúčastněné (tj. svého otce a matku a starší ve svém sboru) v souladu s Matoušem 18:15-17, a oni odmítnou změnit své jednání, pravděpodobně budeš muset vztyčit řádné hranice a naplánovat si, jak se ochránit, aby ses vyhnula dalšímu zneužívání. To bude proces uzdravování a odpouštění.

JAK ODPUSTIT, KDYŽ NEČINÍ POKÁNÍ…

Z toho, co jsi nám sdělila, se zdá, že ani tvůj otec ani starší svědků Jehovových nevidí svá selhání. Necítí vinu, že ublížili tobě a tvým sourozencům. Už samotná skutečnost, že jsi musela vyhrožovat policií staršímu, který tehdy stanul u tvých dveří, potvrzuje, že ani nečiní pokání ani nemají výčitky svědomí kvůli svému jednání. Tudíž, jak někdo odpouští, když ten, kdo mu ublížil, nečiní pokání? Ježíš nám dal dokonalý příklad, jak se to dělá, když zvolal ve své bolesti:

„Ježíš řekl: ‘Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí.’ O jeho šaty se rozdělili losem.“— Lukáš 23:34

Žádal Ježíš Otce, aby je omilostnil, navzdory tomu, že rozzlobení Židé a římští vojáci vůbec svého jednání nelitovali? Ne. Z tohoto Kristova příkladu se dozvídáme, jaký je pravý význam odpuštění. Odpuštění je upuštění od toho, jak delikt působí na naše jednání. Je to vzdání se svých práv na pomstu vůči pachatelům.

Odpuštění má více do činění s vnitřní reakcí srdce ublížené osoby vůči pachateli, než s činěním navenek. Například, někdo řekne: „Odpouštím ti.“ a  navenek předstírá, že je všechno v pořádku, avšak uvnitř si drží nevraživost. Ačkoli se takový člověk může navenek jevit jako ten, kdo odpustil, uvnitř je toho ve svém srdci dalek.

Opravdové odpuštění je vědomá volba, kterou učiníš, abys upustila od toho, aby delikt ovládal tvé myšlenky, slova, jednání a emoce. Když odpustíš, delikt ztratí svou moc a ty se přestaneš rozhodovat, jak budeš na tu osobu reagovat.

Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy ve všem jednejte s nimi, v tom je celý Zákon i Proroci.“—Matouš 7:12

V podstatě je odpuštění osvobozením! Zatímco nelze obnovit vztah, dokud pachatel nečiní pokání ze svých špatných skutků, ty můžeš zbavit svůj vlastní život následků tím, že odpustíš. Odpuštění tak odchází a obrací pachatele k Bohu, kde nastává Jeho soud a usvědčení.

Nikomu neodplácejte zlým za zlé. Vůči všem mějte na mysli jen dobré. Je-li možno, pokud to záleží na vás, žijte se všemi v pokoji. Nechtějte sami odplácet, milovaní, ale nechte místo pro Boží soud, neboť je psáno: ‘MNĚ PATŘÍ POMSTA, JÁ ODPLATÍM,’ praví Pán.  ‘ALE JESTLIŽE MÁ TVŮJ NEPŘÍTEL HLAD, NASYŤ HO, A MÁ-LI ŽÍZEŇ, DEJ MU PÍT; TÍM HO ZAHANBÍŠ A PŘIVEDEŠ K LÍTOSTI.’ Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem.“—Římanům 12:17-21

„Neklamte se, Bohu se nikdo nebude posmívat. Co člověk zaseje, to také sklidí. Kdo zasévá pro své sobectví, sklidí zánik, kdo však zasévá pro Ducha, sklidí život věčný.“ —Galaťanům 6:7-8

Když odstraníme z cesty své sobectví, Bůh může v životě pachatele svobodně jednat. Tím, že odpustíme pachateli, osvobozujeme i sebe a zažíváme ve svých vlastních životech odpuštění od Boha a zkušenost odpouštění jiným: 

„Neboť jestliže odpustíte lidem jejich přestoupení, i vám odpustí váš nebeský Otec. Jestliže však neodpustíte lidem, ani váš Otec vám neodpustí vaše přestoupení.“ —Matouš 6:14-15

Odpuštění nám dává moc, abychom se osvobodili od destruktivního ovládání hořkostí, hněvem a zlostí:

„HNĚVÁTE-LI SE, NEHŘEŠTE. Nenechte nad svým hněvem zapadnout slunce a nedopřejte místa ďáblu. …Ať je vám vzdálena všechna tvrdost, zloba, hněv, křik, utrhání a s tím i každá špatnost. Buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní, odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám.“— Efezanům 4:26-27, 31-32

Následující níže uvedené kroky ti umožní prožít radost, lásku, pokoj a soucit, jak je přinese do tvého života ovoce odpuštění.

7 KROKŮ K ODPUŠTĚNÍ:

1. PŘEDSTAV SI PACHATELE Z BOŽÍHO POHLEDU

Pokaždé, když si vzpomeneš na svého otce a na starší svědků Jehovových, modli se za ně (denně, je-li třeba). Požádej Boha, aby ti je pomohl vidět ze svého pohledu—vidět je jako duchovně ztracené a podvedené, svázané chtíči hříchu ve svých srdcích. To ti může pomoci zjistit, že v případě tvého otce je pravděpodobné, že byl jako dítě zneužit, a protože nebyl nikdy uzdraven, vybíjí si svůj hněv a svoji zlost na své rodině, jak fyzicky, tak sexuálně. Ačkoli to jeho jednání neomlouvá, může ti to pomoci získat k němu empatii. Požádej Boha, aby odstranil hněv a hořkost, kterou si držíš vůči svému otci a vůči starším, a aby je nahradil svým soucitem a láskou. Budeš-li se za ně ustavičně modlit, překvapí tě, jak Bůh reaguje, když tvé srdce naplňuje svou láskou a odpuštěním.

2. ODSTRAŇ NADVLÁDU ZNEUŽITÍ, KTERÉ DOVOLUJEŠ, ABY OVLÁDALA TVÉ EMOCE.

Vědomě si zvol, že převezmeš kontrolu nad svými pocity a zabráníš následkům, které mají tato zranění nad tvými emocemi. Nedovol, aby uštěpačné poznámky svědků Jehovových a jejich pokrytecká posouzení diktovaly tvým citům, jak na ně reagovat. Pamatuj, že nikdo nemá moc tě rozzlobit, jestliže se rozhodneš, že tě nic nenaštve. A tak co s tím, když tě nazývají „odpadlíkem“?! Obrať se k nim a hrdě ten titul přijmi! Můžeš říci něco jako toto:

„Jsem tak šťastná, že jsem PRO JEHOVU ODPADLÍKEM! Konec konců, Ježíšovi následovníci byli ‘odpadlíky’ od židovského chrámového systému, který se stal zkaženým. A tak jsem hrdá, že jsem ODPADLA od lží Strážné věže a že následuji SKUTEČNOU pravdu v Ježíši Kristu (Jan 8:32, 36; 14:6)!“

3. CHVAL BOHA ZA TO, JAK SI POUŽÍVÁ ÚTOK, ABY UTVÁŘEL TVŮJ ŽIVOT.

Kdybys nikdy nezakusila zneužití a jeho zakrývání staršími, opustila bys svědky Jehovovy a objevila bys pravdu v Kristu? Můžeme pouze spekulovat o tom, jak by skončily naše životy, kdybychom nezakusili události, které nás utvářely, ale pokud chválíme Boha za jeho schopnost obrátit v dobré to, co Satan zamýšlel jako špatné (Genesis 50:20), uvidíme, jak Bůh koná v našich životech něco překrásného (Římanům 8:28).

4. NEDOVOL, ABY TI TVÁ MINULOST KRADLA TVOU PŘÍTOMNOST.

Můžeme se natolik užírat hněvem a hořkostí kvůli tomu, co na nás bylo spácháno v minulosti, že si necháme ujít současný život, který má Bůh pro nás. Ano, to, co udělali starší a tvůj otec, bylo špatné, musíš se však zbavit svého vzteku, pohřbít jej a jít dál (Filipanům 3:13-14).  Je to proces, který se zřídka stane přes noc, ale až se vynoří vzpomínky na tvou minulost a vyplují pocity hořkosti, předej je Bohu a vyznávej Římanům 12:21: „Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem.“ Hledej způsoby, jak žehnat těm, kteří ti ublížili.  Asi to nebude možné vzhledem k tomu, že se svědkové Jehovovi straní členů rodiny, kteří odešli, ale můžeš se stát požehnáním pro mnoho jiných, kteří byli zraněni stejným způsobem jako ty.  A tak hledej způsoby, jak sloužit těm, kteří byli zneužiti, a komunikuj s nimi a ukazuj jim Kristovu lásku a to, jak ses naučila odpustit. Když to budeš dělat, opustíš svou minulost a posuneš se do přítomnosti!

„Pochválen buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh veškeré útěchy! On nás potěšuje v každém soužení, abychom i my mohli těšit ty, kteří jsou v jakékoli tísni, tou útěchou, jaké se nám samým dostává od Boha.“ —2. Korinťanům 1:3-4

5. MÍSTO TOHO, ABY SES PTALA: „PROČ JÁ?“, PTEJ SE: „PROČ NE JÁ?“

Když přijde tragédie, nebo když přemýšlíme nad bolestí zneužití v dětství, často se ptáme: „Proč já, Pane? Proč JSI dovolil, aby se TO stalo mně? Ale místo otázky „Proč já?“, se zabývej otázkou „Proč ne já?“. Přemýšlej o všech dětech na světě, které byly prodány do otroctví nebo do nevěstinců, protože jejich rodiče je nemohli uživit. Nebo přemýšlej o mnohých v celém světě, kteří trpí hladem a tragicky umírají. Nevybrali si svůj osud, stejně jako ty sis nevybrala ten svůj.  A tak místo otázky „Proč já?” děkuj Bohu za to, kam tě dnes umístil a vděčně se ptej: „Proč ne já? Proč jsi mi dovolil vyrůstat lépe, než mnoha jiným ve světě?

6.  UDRŽUJ SI ŘÁDNÝ ODSTUP.

Until Dokud nebudou tvůj otec a starší svědků Jehovových činit pokání ze svého jednání a hledat usmíření, udržuj si od nich zdravý odstup, abys chránila sebe nebo svou rodinu od dalšího zneužití. Pamatuj, že starším nic nedlužíš, dokonce ani vysvětlení. Odešla jsi, a tak již nad tebou nemají autoritu. Nemusíš ani vysvětlovat, proč jsi odešla, ani otevírat dveře, když tě vyhledají u tebe doma. Tvé rozhodnutí je jen na tobě a oni s tím nemohou nic dělat. Když se budeš cítit dostatečně dobře, abys byla schopná trvat si na svém a být přitom klidného, pokojného a vyrovnaného ducha, až tě znovu navštíví u tebe doma, možná se rozhodneš dát jim výtisk toho, co nazývají „odpadlickou“ literaturou, například článek FAKTA, O KTERÝCH SPOLEČNOST STRÁŽNÁ VĚŽ NECHCE, ABYSTE VĚDĚLI  z našeho webu.  I když je nepravděpodobné, že to přijmou, až uvidí, o co se jedná, jestliže jim to podáš, dáš jim tak najevo, že jsi informovaná o SKUTEČNÉ Pravdě a jim to poslouží jako varování, že jsi připravena se s nimi sdílet, pokud tě opět doma navštíví. Pamatuj si, že situaci ovládáš ty a nikoli oni. A tak jim nedovol, aby tě zastrašovali.

7.  ŘEKNI SI O POMOC, BUDEŠ-LI JI POTŘEBOVAT.

V závažných případech, jako je ten tvůj, které se týkají fyzického, sexuálního a citového zneužití, je někdy nezbytné se poradit s křesťanským poradcem či se školeným terapeutem, který ti pomůže vyrovnat se se svými pocity důkladněji. Nemusíš se cítit trapně, že žádáš o pomoc. Křesťanská podpůrná skupina ve tvé církvi nebo naše online internetová podpůrná skupina složená z bývalých svědků Jehovových ti může být v tomto procesu též nápomocná.

DALŠÍ INFORMACE VIZ:

bullets   Jako dítě svědků Jehovových jsem byla zneužita. Zajímá to Jehovu?

==========

1. Veškeré citace Písma jsou z Ekumenického překladu.
2. 1. Timoteus 5:19 je dalším veršem, kterým svědkové Jehovovi prosazují své pravidlo dvou svědků. V kontextu tento biblický text podporuje požadavek dvou svědků deliktu. Avšak je důležité si uvědomit, že v případě sexuálního zneužití by se nemělo s pachatelem při zjišťování přestat jednat, jestliže obvinění popírá. Spíše by měl být varován a měl by být nad ním ustanoven dohled, dokud se obvinění nepotvrdí nebo nevyvrátí.
3. Viz článek na toto téma na webu Silent Lambs: http://www.silentlambs.org/answers/23720.cfm

Print Friendly, PDF & Email

This post is also available in: ŠpanělskýPortugalština ( Portugalsko)Angličtina